Šéf české diplomacie v Kuvajtu i o ekonomické spolupráci
Prohloubení vzájemné ekonomické spolupráce, ale možná také nepříjemné vysvětlování. To by mělo dnes čekat v Kuvajtu šéfa naší diplomacie Cyrila Svobodu na úvod jeho cesty na Blízký východ a do Súdánu.
Ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy se Česko v Kuvajtu stále těší nadstandardní reputaci. Vděčíme za ni jednak účasti na osvobozování Kuvajtu od irácké okupace v roce 1991 i působení našich chemiků v zemi během irácké krize.
Ministr Svoboda ale bude svým partnerům možná muset vysvětlovat některé nepříliš lichotivé výroky na adresu Kuvajtu, kterých se ve své knize dopustila naše bývalá velvyslankyně v této zemi Jana Hybášková.
Co se týče ekonomické spolupráce, česká společnost GEOTEST už má v kapse zakázku na provádění dálkového průzkumu země. Další naše firmy pak aspirují na kontrakty v petrochemickém nebo energetickém sektoru.
Kuvajt zůstává prakticky jedinou zemí Perského zálivu, která si nepřeje urychlené stažení amerických jednotek z Iráku. Důvodem je obava Kuvajťanů z možné destabilizace bezpečnostní situace v regionu, na kterou by mohli sami doplatit.
Ani podpora iráckých ozbrojenců, kteří bojují proti americké okupaci, není na arabskou zemi nikterak vysoká a dosahuje zhruba 50 procent. Druhá polovina Kuvajťanů ale irácké povstalce považuje za kriminální živly a odsuzuje zejména vraždy zahraničních rukojmích.
"Zaznamenali jsme tu ale podporu kuvajtských extremistických hnutí, která se snažila propašovat přes Sýrii do Iráku mladé Kuvajťany, aby bojovali proti Američanům v Bagdádu a ve Fallúdže. Měli jsme tu případy čtrnácti, patnáctiletých chlapců, kteří odešli bojovat do Iráku," říká jeden z obyvatel Kuwait City. Ani to ale zdaleka nemůžeme označit za celospolečenský fenomén, dodal závěrem pro Radiožurnál.
