Setkání se sebevražedným atentátníkem

Náš zpravodaj Jaromír Janev se u amerických jednotek v Iráku setkal se sebevražedným atentátníkem, který nemohl dokončit své smrtonosné poslání. Stalo se tak na operačním sále amerických vojenských lékařů, kteří jej léčili. Z pochopitelných důvodů nejsou uvedeny přesné místo setkání, jméno atentátníka nebo jména lékařů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

operační sál

operační sál | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Iráčtí vojáci a policisté atentátníka chytili při bezpečnostní operaci. Při honu na něj a jeho kolegy použili automatických pušek pro komanda a pistolí, ale i granátů. Byl v zemi jen pár dnů. Byl mezi těmi, kteří přežili. Po několika dnech jej předali na léčení americkým vojenským lékařům.

Když jsem ho uviděl, ležel na operačním lůžku a trpělivě pozoroval okolí. Obě nohy měl od lýtek dolů ovázané. Z jedné nohy už mu američtí vojenští lékaři vyndali střepinu z granátu. Uměl jen arabsky. Řekl mi, že má v lýtku na druhé noze ještě tři nebo čtyři střepiny. Jak říkal, na tuto nohu nemůže bolestí ani našlápnout, natož na ní stát. Zasažené lýtko měl oteklé tak, že bylo dvakrát tak velké než to, kde už žádný šrapnel neměl.

Byl malé postavy, s kulatou tváří a hustými krátkými černými vlasy a sestřiženým plnovousem. Díky mé arabštině mohl požádat americké lékaře, aby mu ze zatím neléčené nohy vyndali všechny ostatní střepiny. Řekl mi klidným, vyrovnaným hlasem, že vidí Američany poprvé zblízka. V černých očích měl ale údiv a otázku: Jak to, že mě léčí?

Popsal mi, že noha, kterou mu vojenští lékař odoperovali, se hojí velmi rychle a už moc nebolí. Na židli kousek od operačního lůžka seděl strážný, který bývalého kandidáta na muslimského mučedníka hlídal. Atentátník mi řekl, že se mu v hlavě odehrává velká změna. Nevěřil vlastním očím a vlastním prožitkům. Americké vojáky viděl vždy jenom jako dobyvatele, kteří podle jeho původních názorů jen ponižovali irácké vězně a Iráčany ve věznici Abú Ghríb. A najednou jeho, který měl už za několik dní v jediném okamžiku zabít desítky lidí, ošetřili američtí vojáci stejně jako ošetřují iráckého policistu nebo amerického vojáka. Nikdo jej nemlátil ani nemučil.

Řekl mi, že to je úplně jiné než to, co slýchával z údajných svědectví dalších Arabů a z televizí a rádií v regionu. Pochází z jedné arabské země Perského zálivu, kterému Arabové říkají Arabský. Viděl jsem, že se v něm odehrává velká proměna. Najednou měl před sebou vojáky, lékaře svého nepřítele, kteří se chovali jako lidi k člověku, který chtěl jejich kolegy připravit o život.

Bude se s tím muset naučit žít. A také s vědomím, že u svých bývalých kolegů se stejným posláním je už teď odsouzen k smrti, protože nesplnil své poslání zemřít mučednickou smrtí a zabít hodně těch, kteří pomáhají irácké vládě vybudovat nový, demokratický Irák.

Jaromír Janev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme