Socha Svobody se opět otevírá pro turisty. Američané monument opravili ke Dni nezávislosti
V New Yorku dnes socha Svobody znovu přivítá návštěvníky. Loni na podzim ji poškodil hurikán Sandy. Američané ji opravili a dali si ji jako dárek ke Dni nezávislosti, který slaví právě 4. července.
Stará dáma, která se hlásí ke svému věku, tak soše Svobody říká filmový týdeník z roku 1956, kdy se v New Yorku slavily její 70. narozeniny.
V posledních době sochu pronásledovala smůla. V letech 2011 až 12 ji zavřeli kvůli rekonstrukci. Otevřela se pro turisty loni 28. října, ale o den později přišel hurikán Sandy. Od té doby si Sochu svobody návštěvníci New Yorku mohli fotografovat jen z výletních lodí.
Hurikán Sandy nijak nezasáhl monumentální devadesátimetrové společné dílo francouzského sochaře Frédérica Augusta Bartholdiho a inženýra Gustava Eiffela, ale poškodil přístaviště na ostrově Liberty Island, kde se socha nachází, přilehlé chodníky a technická zařízení.
Pro Američany je znovuotevření právě na den Nezávislosti velká událost.
„Je symbolem národní hrdosti. Hlavně proto, že přežila útoky z 11. září 2001. Teroristé tenkrát zničili dvojčata Světového obchodního střediska jen kousek od ní za řekou Hudson, ale socha zůstala nedotčená. Pro Newyorčany je navíc symbolem jejich města. Je to sice oficiálně federální památka, která patří všem Američanům. Ale když se podíváte třeba na místní televizní zprávy, žádná obrazová znělka se neobejde bez Sochy Svobody,“ říká Daphne Yun, která pracuje ve Správě národních parků, která se o sochu stará.
Nejde však jen o Američany. Socha Svobody je mocným mezinárodním symbolem. Když ji Francouzi Američanům v roce 1886 darovali, vypadal svět úplně jinak.
„Tenkrát existovaly jenom dvě skutečně moderní demokracie: Spojené státy a Francie. Dneska už byste se demokratických států skoro nedopočítal. I Česká republika prošla mnoha změnami od otevření sochy Svobody,“ poznamenává Daphne.
Přilehlý ostrov Ellis Island, přes který prošly miliony imigrantů proudící do Ameriky přes New York, zůstává zatím bohužel zavřený. Sochu Svobody přitom velmi dobře doplňuje.
„Socha představuje ideál, kvůli kterému lidé do Spojených států emigrovali a po kterém toužili. Ellis Island ukazuje, jaká byla realita a procedura, kterou museli projít, než své sny mohli uskutečnit,“ vysvětluje Daphne Yun.
Není bez významu, že už v roce 1984 sochu Svobody zařadilo na Seznam památek světového dědictví UNESCO. Ani organizace, se kterou mají Američané velmi komplikované vztahy, jí zjevně neupírá globální kulturní a historický význam.
