Svět čeká na výsledky vyšetřování údajných chemických útoků v Sýrii
Expertní tým Spojených národů dokončuje vyšetřování údajných chemických útoků v Damašku. Mise dneškem končí a o víkendu by měla OSN oznámit předběžné výsledky vyšetřování.
Inspektoři dnes zamířili do vojenské nemocnice v centrálním Damašku, a nevydávali se tedy už na předměstí, která jsou pod kontrolou povstalců. V nemocnici vyzpovídali místní lékaře. Šéfka mise Angela Kaneová už Sýrii opustila a zbytek expertů ji bude následovat v sobotu.
Damašské předměstí Muadamíja, které inspektoři navštívili jako první místo hned v pondělí, se dnes ocitlo pod palbou vládních vojsk. Čtvrť je dlouhodobě v držení povstalců a syrská armáda se marně snaží tuto oblast ovládnout.
Situaci v Sýrii rozebírá redaktor Ondřej Himmer a zahraničně-politický komentátor Milan Slezák
Spojené státy by už dnes údajně mohly zveřejnit část zprávy o chemických zbraních v Sýrii. Informovala o tom televize CBS s odvoláním na americké vládní činitele. Washington věří, že za chemickými útoky z minulého týdne stojí režim prezidenta Bašára Asada, a zvažuje vojenskou intervenci do Sýrie.
Velká Británie se k případnému útoku nepřipojí, zamítl to tamní parlament. Hassan Ezzedine, novinář libanonského původu nicméně považuje rozhodnutí Britů za dočasné. „Může se změnit za pár hodin nebo minut, kdyby se skutečně zjistilo, že režim Bašára Asada použil chemické zbraně,“ poznamenal.
Stejně tak ale nehodlá vojenskou intervenci podpořit ani Německo. Hlavním spojencem odhodlaným proti Sýrii zasáhnout zůstává pro Američany podle všeho Francie. A ta má co nabídnout. Ve Středomoří má velkou vojenskou sílu včetně letadlové lodi Charles de Gaulle. A má v oblasti také řadu vojenských základen.
Izraelská armáda už sama provedla několik přesně mířených úderů na cíle v Sýrii, do koalice vedené Američany se ale spíš nepřidá. Účast Izraele by totiž spolehlivě odradila potenciální arabské spojence. Nějaká jiná spolupráce - třeba na poli výzvědných služeb - ale rozhodně není vyloučená.
Páteř americké armády ve východním Středomoří tvoří letadlové lodě Harry Truman a Nimitz a řada doprovodných plavidel včetně čtyř torpédoborců. Kromě toho se Američané mohou opřít i o svoje základny v regionu.
Avšak podle amerického ministra obrany Chucka Hagela chtějí USA pro vojenskou akci získat další možné spojence: „Budeme dál usilovat o vytvoření mezinárodní koalice, která s námi bude spolupracovat. Známe postoj většiny zemí k užívání chemických zbraní. V konzultacích s našimi spojenci, partnery a přáteli chceme ale pokračovat.“
Případný útok by byl i podle zahraničně politického komentátora ČRo Milana Slezáka totiž velmi kontroverzní. „Prezident Obama dobře ví, o čem je řeč. Byl jedním z těch, kteří kritizovali válku v Iráku, mimo jiné právě proto, že si prezident Bush nesjednal takovou mezinárodní podporu, která by zásah více ospravedlnila,“ poznamenal.
Američané jsou připraveni zasáhnout v Sýrii i bez Velké Británie
Číst článek
Na druhé straně Rusko posílilo svoji pozici ve východním Středomoří vysláním dalších dvou válečných lodí. Ty představují spíš gesto podpory syrskému režimu. Do přímého nebo nepřímého konfliktu s Američany Rusové zřejmě nepůjdou. Rusko ani nemá mnoho možností, jak adekvátně vojensky reagovat. Navíc jediná letadlová loď Admirál Kuzněcov bude až do konce roku v opravně.
Hassan Ezzedine, novinář libanonského původu, komentuje na Radiožurnálu situaci v Sýrii
Ostatní spojenci Sýrii ji v případě leteckých úderů mohou pomoci jen velmi málo. Írán už pohrozil, že v odvetě za útok na Sýrii napadne cíle v Izraeli - je ale otázka, jestli to není jen planá rétorika. Hnutí Hizballáh ze sousedního Libanonu zase pohrozilo, že do kokpitů letadel posadí tisíce sebevražedných pilotů a zaútočí na americká letadla. To je ale jen velmi těžko představitelné.
Sýrie má letectvo vybavené ruskými migy a podle všeho i propracovanou protivzdušnou obranu. Technologická i početní převaha je ale na straně Američanů. Syrská armáda proto už udělala řadu preventivních opatření - především přesunula svoje jednotky i velitelská stanoviště, aby zkomplikovala Američanům hledání cílů.
Británie nepůjde do vojenské akce proti Sýrii, rozhodlo o tom hlasování parlamentu
Číst článek
