Světové listy o postavení Romana Prodiho
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung se rozepisuje o projevu předsedy Evropské komise Romana Prodiho v Evropském parlamentu. Deník upozorňuje, že závažné finanční nesrovnalosti v Eurostatu jsou důvodem k dalším pochybám o úspěšnosti reforem, které nařídil předseda Prodi.
Interní vyšetřování a také vyšetřování protikorupčního úřadu sice ještě neskončila, ale už teď sílí hlasy, které požadují, aby z této záležitosti byly vyvozeny politické důsledky. Jinými slovy, aby ten, kdo nese politickou zodpovědnost, neušel postihu, upřesňuje autor článku.
Generální tajemník OSN Kofi Anann už několik měsíců volá po radikální reformě organizace, píše francouzský deník Liberation. Jeho naléhání ale bude co platné jen tehdy, pokud bude provázeno činy. Členové OSN se však zatím dohodli jen na jakémsi rádoby-konsensu. Tedy - o změnách se mluví, ale to je tak všechno, píše deník.
Reforma, jak ji už po pádu komunismu navrhl George Bush starší, by měla obsahovat rozšíření Rady bezpečnosti po jednom o stát z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. To proto, aby mohla flexibilně zasáhnout kdekoliv na světě. Proč je pro OSN tak těžké se dohodnout?
Argument, že problémem je dohoda mezi stojedna-devadesáti členy, neobstojí. K přijetí návrhu totiž stačí souhlas pouhých dvou třetin členů. Háček je ale v~tom, že stálí členové mají navíc právo veta, uzavírá francouzský list.
Současnému jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku věnuje velkou pozornost ruský tisk. Účastní se ho totiž také ruský prezident Vladimir Putin. A dnes má jednat se svým amrickým protějškem Georgem Bushem. Z deníku Komersant cituje náš moskevský zpravodaj Petr Voldán.
O zasedání Valného shrmáždění OSN informuje také americký list New York Times. A to v souvislosti s projevem amerického prezidenta George Bushe. Znovu se totiž začalo mluvit o iráckých zbraních hromadného ničení. Deník New York Times k tomu píše: stejně jako náš prezident Bush, i my jsme věřili, že zbraně v~Iráku opravdu jsou. Stejně jako on, i my jsme si mysleli, že představují pro náš svět velké nebezpečí. Teď ale musíme od našich původních názorů ustoupit. Nejsou totiž správné.
Vinit vládu z~toho, že nám poskytla špatné informace je zbytečné. Její informační služby pracovaly na sto procent. Jejich výsledky byly podložené tvrdou prací. Ve~stávající situaci bylo správné mít se před Saddámem Husajnem na pozoru.
A konečně, jestli se z Iráku stane šťastnější země, je to jedině dobře. Američané ale neměli zaútočit jako první. Asi každému se už do konce života bude vtírat otázka zasáhly by Spojené státy, i kdyby věděly, že Saddám zbraně nemá? Ptá se americký deník.
