Světový tisk o afghánských volbách
To poslední, co by teď Afghánci potřebovali, jsou volby, myslí si britský deník Guardian. Na jedné straně tu stojí náboženští fanatici, teroristi, kteří jsou pro svou pravdu schopni všeho. Na straně druhé obyčejní lidé, kteří nikdy neměli možnost svobodně zvolit svého kandidáta. Volby jsou snadno zmanipulovatelné a přišly příliš brzo. Vzpomeňme si, jak to dopadlo s Bosnou na začátku devadesátých let. Prezident Clinton tehdy volby uspěchal a k moci se dostali nacionalisté. Bosna se s tím dlouho vyrovnávala.
Volby mají nabídnout alternativu k bezuzdnému násilí. Je ale otázka, jestli dosáhnou svého. Volební místnosti po celé zemi jsou ideálním cílem Talibanu. S tím se nedokáže vyrovnat ani OSN. Většinu svých dobrovolníků, kteří pomáhali s organizací voleb, už radši poslala do bezpečí. A tak jediným pozitivem prvních demokratických voleb v Afghánistánu nejspíš je, že si lidé uvědomí, proti jakému násilí tu bojují, dodává Guardian.
Současný afghánský prezident Hamid Karzáí má podle saudskoarabského listu Arab News vítězství téměř jisté. Afghánci mu věří, přináší jim bezpečnost a reformy. Pro mnohé je zárukou toho, že zemi nevládne jen loutka v rukou Američanů. Jsou ale takové volby fér? Ptají se noviny. Instituce, které zajišťují bezpečnost a chod voleb, stojí za Karzáím.
Podle OSN se do voleb přihlásilo téměř o milion voličů víc, než mělo. Někteří se totiž nahlásili dvakrát. Strážci demokracie si tak o přísné regulérnosti voleb můžou nechat jenom zdát. Karzáí se přesto stane právoplatným prezidentem. Afghánistán je poničený válkou. A i když Karzáí není ideální kandiát, země svého prezidenta potřebuje, upozorňují Arab News.
Všechny hlavní ruské deníky dnes na prvních stranách rozebírají teroristické útoky v Egyptě. Egyptská letoviska jsou totiž nejvyhledávanějším místem odpočinku ruských občanů. A právě turisty z Ruska teroristický útok nepřinutí k tomu, aby zájezdy do Egypta rušily, naopak se už zajímají o slevy. Z komentáře deníku Komersant vybíral stálý zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě Petr Vavrouška.
Postkomunistickými zeměmi se valí vlna nostalgie, píše slovenský list Hospodárské Noviny. Pionýrská uniforma, Vita-Cola, gumoví medvídci, durynské klobásy a o půlnoci pád berlínské zdi. Tak vypadá takzvaná ostalgie, od německého ost východ, v bývalém Východním Německu. I když se to někomu nemusí líbit, tahle zábava německé mládeže se už od devadesátých let těší velké popularitě. Dokazuje to i Ostalgický obchodní dům, otevřený nedávno v Drážďanech, kde můžete koupit zaručeně jen výrobky z dob NDR.
Ostalgie pronikla do podvědomí veřejnosti hlavně díky filmu Good bye Lenin. Vzpomínkovou mánii povzbuzuje i televize donekonečna opakovanými socialistickými filmy a seriály. V tom si Slováci s německými ostalgisty nezadají, tvrdí list. Politologové se shodují, že za nostalgickou náladou dnešní mládeže stojí neuspokojivé sociální jistoty. Postkomunistické země se potýkají s nezaměstnaností a nejistou budoucností. Proto se stále najdou lidé, kteří na dobu komunismu vzpomínají se slzou v oku, vysvětluje deník Hospodárské Noviny.
