Světový tisk o bombajském útoku
Zahraniční noviny píší o tom, že bombajské útoky zasáhly město na nejcitlivějším místě, tvrdí, že OSN v Iráku potřebuje norskou ochranku a ptají se, jak vypadá moskevská čtvrť spisovatelů.
Při včerejším teroristickém útoku na indickou Bombaj zemřelo skoro sto padesát lidí. Možná horší jsou ale ekonomické následky atentátu, píší dnes saudskoarabské Arab News. Dokonce horší než po útocích v roce 1993, kdy zahynulo o sto lidí víc.
Dokonale naplánované útoky totiž zasáhly indickou finanční metropoli na nejcitlivějších místech. Kromě městské infrastruktury útočníci zasáhli i hinduistický chrám Mumba Devi. Byla to největší turistická atrakce města i jeho symbol.
Je to jako zničení Eiffelovy věže v Paříži nebo Trafalgarského náměstí v Londýně. A násilí není zřejmě ještě konec. Ať už se k útoku přihlásí kdokoliv, je jasné, že šlo o vyřizování účtů mezi místními hinduisty a muslimy, dodávají Arab News.
Nad dalším útokem - tentokrát nad tím, který zničil sídlo OSN v Iráku - se zamýšlí International Herald Tribune. Jasné je prý jediné: Spojené národy potřebují ochranu. Jak by ale taková ochrana měla vypadat? Horda amerických jednotek obklopujících zaměstnance organizace na každém kroku? To by se OSN asi moc nelíbilo.
Řešením může být norská armáda. Norsko je oblíbencem jak Pentagonu, tak OSN a má výborné vztahy s jejím šéfem Kofi Annanem. Horší to bude s uzákoněním norské ochranky, obává se deník. Dohoda národů přítomných v Iráku nebude jednoduchá.
Francouzi berou každý americký výrok jako osobní útok. Ani OSN nechce s USA spolupracovat. Jde ale přece o to, nastolit mír a pořádek v zemi. A k tomu OSN potřebujeme. Američané musí za každou cenu dohody dosáhnout, píše International Herald Tribune.
Deník New York Times se postavil proti takzvanému zákonu o vlasti, který byl přijat po osudném 11. září 2001. Ten dovoluje v dosud nevídané míře silovým složkám sledovat americké občany. List nazval tyto paragrafy nepatriotickým opatřením.
Ruský deník Moscow Times vzpomíná na jeden z absurdních experimentů bývalého Sovětského svazu. V padesátých letech se Moskva rozhodla koncentrovat všechny umělce do jediné oblasti. Postavila docela luxusní čtvrť nedaleko moskevského letiště.
Svůj záměr nikdy nezveřejnila, ale množství spisovatelů, básníků či režisérů na jeden metr čtvereční mluvilo za vše. Součástí čtvrti byla i nemocnice a školka pro děti spisovatelů. Perestrojka odvážný plán zničila. Většina umělců zemřela nebo se odstěhovali jinam. Moskvě jako upomínka zbyla výstavní čtvrť, v které dnes bydlí bohatí Rusové, píší Moscow Times.
