Světový tisk o "válce kultur"

Válka kultur začala, Klíčová role Saudské Arábie, Izraelsko-palestinské rozhovory, Současné rusko-americké vztahy - to jsou hlavní titulky dnešního zahraničního tisku. Rakouský liberální Der Standard se domnívá, že válka křesťanské a islámské kultury už začala.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

List připomíná v této souvislosti papežovu návštěvu v Kazachstánu a jeho slova, že je třeba se vyhnout odsouzení islámu, a doslova cituje jeho výrok: "Chtěl bych potvrdit respekt katolické církve vůči islámu, vůči autentickému islámu - vůči islámu, který se modlí a pečuje o potřebné." Je to ovšem poněkud svérázná forma tolerance sdělit druhému, co je a co není na něm autentické. Ve skutečnosti byl tento oslavovaný výraz papežovy údajné umírněnosti dosud nejostřejším vyjádřením kulturního boje mezi římským křesťanstvím a islámem. Varování před "válkou kultur" si tudíž můžeme ušetřit, protože tato válka už začala, konstatuje rakouský "Der Standard".

Konzervativní francouzský "Le Figaro" komentuje přerušení vztahů Saúdské Arábie s afghánským Talibanem a mimojiné uvádí, že Úsama bin Ládin vyzval k povstání proti vojenské přítomnosti "nevěřících" na islámské půdě. FBI naopak při svém přesvědčovacím úsilí nezískala v regionu žádoucí podporu. Saúdská Arábie je velice uzavřená země. Její bankovní systém je v zásadě totálně neprůhledný. Každý ví, že soukromé skupiny v tomto království financují celosvětově muslimská společenství. To je třeba zastavit, aniž by se přitom destabilizoval vládnoucí režim. Saúdsko-arabská královská rodina žije sice v palácích připomínajících "tisíc a jednu noc" a topí se v "petro-dolarech". Vládne však značně konzervativní a hluboce náboženské společnosti, kde má "fatwa" bin Ládina široký ohlas, píše závěrem "Le Figaro".

Švýcarský list "Neue Zürcher Zeitung" poznamenává k současnému vývoji v blízkovýchodním konfliktu: Palestinský vůdce Jásir Arafat zřejmě pochopil, že za dané mezinárodně-politické situace nemůže americký požadavek aspoň přechodného uvolnění ve sporu s Izraelem prostě ignorovat, aniž tím poškodí vlastní zájmy. Izraelský premiér Šaron mezitím povolil tlaku USA natolik, že podstatně zredukoval své podmínky pro setkání svého ministra zahraničí s palestinským prezidentem.

Šaronovy požadavky vůči Arafatovi jsou jen pláštík, navazuje dánský "Politiken". Nepřeje si žádná účelná jednání s Arafatem, protože nemá co nabídnout. Nemůže slibovat Palestincům ústupky nutné k návratu Arafata k jednacímu stolu a k tomu, aby Palestinci složili zbraně. Šaron banalizuje boj USA s mezinárodním terorismem tím, že si jej bere jako záminku, aby zabránil oživení mírového procesu na BV, který byl ještě před rokem tak nadějný, soudí dánský "Politiken".

Podle názoru moskevského deníku "Vědomosti" bylo vystoupení ruského prezidenta Putina v německém parlamentě jeho zahraničně-politickým debutem. Až dosud byl Vladimír Putin v očích Západu politikem, který hájí vlastní zájmy dokonce v situacích, kde by to pro vstřícné partnery nebylo žádoucí, a přijímá kompromisy jen pod tlakem - jako například při dialogu s prezidentem Bushem. Teď se však zdá, že se ruský prezident vyvíjí a že je schopen na historické výzvy reagovat přiměřeně. Potlesk, který sklidil v jednom z nejvlivnějších parlamentů Evropy, byl závdavkem pro Putinovu novou roli. Pokud se tento debut zdaří, zaujme Rusko bez hysterie a podezírání své místo v evropském i v evropsko-atlantickém kontextu, uzavírá deník "Vědomosti".

Londýnský "Financial Times" poznamenal k rozhodnutí prezidenta Putina podílet se na americké protiteroristické kampani, že to dokazuje mimořádné změny v mezinárodně-politické situaci. Staré konfrontace jsou zapomenuty. To je jeden z pozitivních výsledků strašných událostí z 11. září v USA. Pro Vladimíra Putina určitě nebylo lehké dovolit americkým jednotkám používat vojenské základny na území bývalého Sovětského svazu. Rusko se však rozhodlo, stát v životně důležitém okamžiku Spojeným státům a jejich spojencům po boku. S tím je spojeno i přiznání, že v moderním světě už neexistují žádné "zadní dvorky" politiky. A to je jedno z nejvýznamnějších poselství posledních teroristických útoků, uvádí závěrem londýnský "Financial Times".

Všechny evropské deníky přinesly varování Světové zdravotnické organizace týkající se možnosti teroristického ohrožení biologickými a chemickými zbraněmi s výzvou předsedkyně WHO Gro-Harlem Brundtlandové všem vládám, aby se na takovou situaci včas připravily. WHO se podle informací německého listu "Die Welt" bude snažit poskytovat nejaktuálnější informace a rady, jak hromadným infekcím zabránit. Jde především o možné epidemie moru, černých neštovic a sněti slezinné.

Rakouská "Die Presse" informovala, že Vídeň už po atentátu jedovatým plynem "sarinem" v tokijském metru v roce 1995 učinila příslušná bezpečnostní opatření, mj. bylo zorganizováno odborné vyškolení dopravního personálu vídeňské podzemní dráhy. Další opatření nebudou podle hlavního bezpečnostního technika města Vídně Franze Kaidy zveřejňována, aby se nestala podnětem k anonymním výhrůžným telefonátům.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme