Jak byste z vlastního hlediska popsal situaci na slovenské politické scéně? Děje se něco neobvyklého?
To je záludná otázka. Samozřejmě. Politika je neustále v běhu, ale něco zvláštního se děje: minimálně to, že vládní koalice je v podstatě po roce vládnutí na pokraji ztráty svojí většiny. Ta většina byla po volbách i tak velmi křehká, v slovenském parlamentu je nejnižší počet hlasů tvořících většinu 76 a vládní koalice jich měla 79.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fico ví, že žádný převrat nehrozí, míní Maďarič

V posledních týdnech a měsících je postupně u takových sedmi poslanců otázkou, zda budou koalici podporovat. Je tu tedy ve hře otázka těžkého vládnutí, nebo i stavu, že to dospěje k předčasným volbám.

Máte vysvětlení pro to, že není úplně jasné, jestli tříčlenná koalice stále má nadpoloviční většinu hlasů, nebo už ne?
To se právě otestuje na řádné schůzi parlamentu. Ne ale v únoru, protože tam si je vládní koalice vědomá, že momentálně nemá jistou většinu, tak udělala takovou omezenou schůzi s pár zákony, které je nevyhnutelné schválit, aby nebyly znovu ve hře výpovědi lékařů: zákony týkající se zdravotnictví.

Je tam předpoklad, že i ti rebelující poslanci zákony podpoří. Skutečný test přijde až v březnu, tam se ukáže. Mezitím je dost času, aby buď strany vládní koalice alespoň pár poslanců „zpacifikovaly“, nebo je naopak definitivně ztratily. Potom je tu na místě scénář předčasných voleb.

Opozice se v úterý pokusila vyslovit vládě nedůvěru. Bylo předem jasné, že vládní koalice ani neumožní jednání mimořádné schůze?
Bylo to předem jasné, protože to i velmi jasně řekl premiér i jiné představitelé koalice. Je potřeba říct, že jejich přístup je dost neférový. Oni totiž tuto schůzi na vyslovení nedůvěry otevřeli, ale zároveň ji tak neférovým způsobem… řekl bych obstruovali tím, že premiér vystoupil s utajovanou zprávou, čímž dal předsedajícímu parlamentu argument, aby utajil celou schůzi.

Ti, kteří se politikou zabývají a pozorují, ji viděli, že potom ta věc ztratila smysl, protože se v parlamentu věci mají dít veřejně. Opozice se pak tedy takové schůze v utajeném režimu odmítla zúčastňovat, řekla, že svolá další schůzi. Zároveň koalice řekla, že už jim příležitost dala a že další schůzi neotevře.

‚Účelovka premiéra‘

Hrozí na Slovensku státní převrat, jak oznámil premiér, který se údajně opírá o tajné zprávy služby SIS?
Jak věci pozoruji, tak se dá říct, že žádný převrat nehrozí. Zdálo se mi, že to byla jen taková účelovka ze strany premiéra, jak zrušit jednání o jeho odvolání. Přednesení tajné zprávy, v které měly zaznít i nějaké argumenty, že tu někdo chystá nějaký převrat, mělo posloužit na zlikvidování této schůze.

V následujících dnech k tomu v tomto smyslu ale vládní koalice přidávala. Začala mluvit o nějakých zahraničních skupinách, o hackerských útocích, které jsou také směřované na Slovensko z nějakého podvratného centra. Na druhou stranu nenásledovaly žádné kroky předpokládatelné v takové situaci: nebyl vyhlášen výjimečný stav, nikdo nebyl vyšetřovaný, zatknutý.

Mně se to jeví, pokud to mám zjednodušit, že se toto v podstatě nastoluje, vidíc pravděpodobnost předčasných voleb, jako jedno z hlavních volebních témat.

Možná v takové snaze, aby voliči, sympatizanti Směru, neřešili dejme tomu stav slovenského zdravotnictví, ale aby byli pod tlakem této rétoriky: podívejte, v květnu na mě byl spáchaný atentát, teď je ohrožený stát, pojďte, semkněte se kolem mě, podstatné věci teď nejsou ekonomická konsolidace, ale uhájit naši vládu, naši stranu.

Myslím tedy, že je tam kalkul zadefinovat toto jako téma v předvolebním zápase.

Roberta Fica znáte dobře osobně, byl jste ministrem v jeho dvou vládách. Je možné, že této teorii o hrozícím převratu věřil on sám?
Byl jsem ve dvou vládách, z té třetí jsem odešel v roce 2017, ale máte pravdu, že jsem tam dlouho působil.

Vycházím z toho, že on ví, že žádný převrat nehrozí. Není to otázka, či tomu věří, nebo ne. Toto je, pokud bych to podal trochu pejorativně, šíření poplašné zprávy, a kdybych to měl říct politicky-marketingově, je to tah, jak přenést pozornost veřejnosti do témat jako ohrožení státu a jak udávat tón v předpokládané volební kampani, která by teoreticky mohla být už za pár měsíců spuštěná.

Prosincová schůzka Robert Fica s Vladimirem Putinem v Moskvě vyvolala na Slovensku manifestace za potvrzení proevropského směřování Slovenska, nejmohutnější byla minulý pátek. Jak velká je nespokojená část veřejnosti?
Myslím, že to zůstává na úrovni, kterou zadefinoval výsledek voleb. Slovensko je v tomto smyslu politicky rozpolcené, je to zhruba v polovině. Aktuální volby to vždy převrátí na jednu, nebo druhou stranu a v posledních volbách to byl tábor Roberta Fica. To znamená, že jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká.

Odhadoval bych, že polovina Slovenska plus minus sdílí tyto obavy a je nespokojená s vládou Roberta Fica a z mého pohledu nepochopitelnými sympatiemi vůči Rusku a chybějící empatií vůči Ukrajině.

Průzkumy veřejného mínění v podstatě mluví o tom, že ty poměry se příliš nemění. Směr se drží na prvním nebo druhém místě s Progresivním Slovenskem, což je největší opoziční strana. Strana SNS je pod pěti procenty, ale na druhou stranu vyskakuje jako záloha pro současnou koalici strana Republika, která také ošetřuje, řekl bych, tento typ voliče. Poměry se nemění, z toho usuzuji, že ve společnosti je to stále stejně rozdělené.

Robert Fico si uvědomuje, že by mohl ztratit, pokud by se jeho voliči začali zajímat o určité sociální a ekonomické problémy či jiný druh a chce se takovými tématy, o kterých jsem mluvil, vyhnout tomu, aby se věnovala pozornost zdravotnictví nebo rostoucím cenám potravin. Tam by mohli být zasáhnuti a znechuceni i jeho voliči.

Co by mohly přinést předčasné volby? A nakolik soudržná je slovenská opozice? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Vladimír Kroc, kma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít