Výtržnosti ve Francii nezastavila ani mimořádná opatření

Ani mimořádná opatření vlády zatím nezabránila pokračování nepokojů v přistěhovaleckých čtvrtích francouzských měst. Protesty sice nebyly tak časté a intenzivní jako v předchozích dnech, přesto podle policejní bilance shořelo přes 600 aut a na 200 lidí policie zatkla. Některá města poprvé využila možnost zákazu nočního vycházení, který platí od dnešní půlnoci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vraky aut po nepokojích ve Francii

vraky aut po nepokojích ve Francii | Foto: AFP

Zákaz nočního vycházení je nejnovější zbraní francouzské vlády, kterou se snaží utlumit současnou krizi. Vyhlašovat ho mohou prefekti podle potřeby s cílem zvládnout nepokoje.

Některá města už dnes zákaz nočního vycházení použila. Například v Amiens nemohli nezletilí až do šest hodin chodit venku sami bez doprovodu. Kromě toho se jim také na vícero místech nesmí prodávat benzín.

Za porušení zákona přitom hrozí vysoké tresty - dva měsíce vězení nebo pokuta 3750 eur. I přes hrozby noční nepokoje pokračovaly a k nejhorším střetům znovu docházelo mimo území hlavního města. Policie zatím hlásí za třináctou noc nepokojů 617 shořelých aut a 204 zadržených rebelů.

Mladíci se střetli s policií například v městě Toulouse na jihu země. V nedalekém Bordeaux explodoval po zásahu molotovovým koktejlem autobus, v Lyonu se kvůli podobnému incidentu zcela zastavila městská doprava. Řádící rebelové tam také napadli ruské novináře.

Na několika místech znovu vzplály i domy. V Arrasu na severu shořely dva velké obchody, v Grasse na druhém konci země skončilo v plamenech nakladatelství regionálního deníku Nice-Matin.

Navzdory této bilanci se ve srovnání s předchozími dny se přece jen zdá, že násilné nepokoje jsou celkově na ústupu. Minulou noc statistiky uváděly 1173 zapálených aut a 330 zadržených osob. Násilnosti trvají od 27. října a zatím si vyžádaly jednu lidskou oběť. Vyprovokovala je dosud plně neobjasněná smrt dvou mladíků ze severního pařížského předměstí Clichy-sous-Bois.

V úterý vláda Dominika de Villepina rovněž oživila zákon o výjimečném stavu z roku 1955, který dává ministerstvu vnitra pravomoci vyhlašovat v 25 vyjmenovaných departamentech včetně celého Ile-de-France a Paříže mimořádná opatření na prosazení pořádku.

Různé zákazy mohou být vyhlášeny s platností až na 12 dní, po stejnou dobu bude možné provádět domovní prohlídky v případech podezření z nezákonného držení zbraní. V kontinentální Francii bylo toto opatření použito naposledy v roce 1962 v souvislosti s válkou v Alžírsku.

Použití nočního zákazu vycházení vyvolává ve Francii živé debaty mezi politiky i obyvateli. Podle nejnovějšího průzkumu pro list Le Parisien premiéra de Villepina v tomto opatření podporuje 73 procent Francouzů. Kritici ovšem namítají, že to nepokoje stejně neutiší.

Francouzská média už také začínají spekulovat o tom, jaký dopad bude mít krize na předměstích dopad na ekonomiku země. Analytici varují, že strach a pesimismus Francouzů může negativně ovlivnit náladu před vánočními nákupy, na které se obchodníci po průměrném roce spoléhali.

S důsledky musí počítat i sektor pojišťovnictví a turistický průmysl. Nové zprávy potvrzují, že někteří zahraniční turisté se začínají vzdávat cest do Francie. Řada hotelů už hlásí zrušené rezervace.

Pavla Kvapilová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme