Zahraniční deníky komentují politickou krizi na Ukrajině
Ukrajina čelí nejvážnější politické krizi od takzvané oranžové revoluce v roce 2004. Včera začal platit dekret, kterým prezident Viktor Juščenko rozpustil ukrajinský parlament a vypsal nové volby na konec května. Poslanci a premiér Viktor Janukovyč ale takový postup označují za neústavní. Situaci se věnuje většina evropských deníků.
Ukrajinský deník Kyjev Post upozorňuje na poměrně zdrženlivou reakci zahraničí. Evropská unie, ale i Rusko nebo USA naléhají na znesvářené strany, aby spor vyřešily v klidu a neohrozily stabilitu Ukrajiny.
Zatím to vypadá, že se Juščenko a Janukovyč drží politických a právnických zbraní, píše deník a dodává: Vyhlášením nových voleb Juščenko riskuje vlastní oslabení, podle průzkumů by totiž jeho strana skončila s velkým odstupem třetí za Janukovyčem a Julií Tymošenkovou.
Ruský list Moscow Times popisuje mnohatisícové demonstrace v centru Kyjeva. Stoupenci Viktora Janukovyče včera protestovali před budovou parlamentu, tisíce protestujících svážely do Kyjeva autobusy a vlaky z východní, prorusky orientované části země, kde je nejvíce Janukovyčových příznivců. Je to trochu paradoxní, že právě na tomto místě se před několika lety odehrávala oranžová revoluce, která vynesla Juščenka do prezidentského křesla. Dnes je dav na ulicích spíše proti němu, píše Moscow Times.
Za nesmírně závažnou označují ukrajinskou vládní krizi přední deníky v Německu. Konstatují, že Ukrajina po dvou a půl letech znovu bojuje za demokracii. Süddeutsche Zeitung se domnívá, že Ukrajina těžce postrádá jeden z pilířů demokracie, a sice kompromis. V okamžiku, kdy je politická kultura těžce ovlivněna ješitností, otevřenou konfrontací nebo choutkami po odplatě, se dá jen těžko vypočitatelně vládnout. Na Ukrajině jsme toho svědky bezmála poslední tři roky, a to s vážnými důsledky, soudí německý deník.
Süddeutsche Zeitung si všímá i nejednoznačných signálů, které země vysílá do zahraničí. Odklon od Moskvy a vzápětí usmíření s Rusy, přání vstoupit do NATO a posléze totéž odmítnout. Deník pak dodává, že podpora prezidenta Juščenka mezi lidmi prudce ochabla, a je diskutabilní, zda jím vysněné předčasné volby na tomto trendu něco změní.
Frankfurter Allgemeine Zeitung se jednoznačně staví na stranu Viktora Juščenka, když píše, že současný ukrajinský parlament, který chce prezident rozpustit, ovládají stejné síly, které se před rokem 2004 snažily falšováním volebních výsledků, cenzurou tisku a politickými vraždami dosáhnout zastavení demokratického vývoje na Ukrajině. Tyto síly nemají podle německého listu v úmyslu nic menšího, než znovunastolit vládu zkorumpované oligarchie.
Parlamentní většina opětovně ustavila zdiskreditovanou volební komisi; tu samou, která trpěla a podporovala falšování posledních prezidentských voleb. I když nebude zřejmé, jestli Juščenkův výpad byl v souladu s ústavou, jedna věc je jasná: jeho nepřátelé jsou nepřáteli demokracie, končí svůj komentář Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přijela na návštěvu do Sýrie. Zatímco v Damašku vzbudila nadšení, ve Washingtonu, a to hlavně u amerického prezidenta George Bushe, vyvolala odpor. Američané totiž Sýrii obviňují z podpory terorismu.
Návštěvu Pelosiové můžeme vnímat jako nový velký protest demokratické většiny v Kongresu vůči prezidentu Bushovi, píše americký deník USA Today. Připomíná, že demokraté prosazují pozitivnější roli USA na Blízkém Východě. Sýrie je v izolaci z několika důvodů - Západ ji podezírá, že umožňuje přecházet teroristům do Iráku a také že má prsty ve dva roky starém atentátu na libanonského premiéra Harírího. Pelosiová, která se dnes má setkat se syrským prezidentem Bašárem Asadem, ale není prvním významným politikem, který zemi navštívil. Už před ní do Damašku přijeli někteří evropští představitelé i američtí zákonodárci, dodává USA Today.
Izraelský list Haarec v této souvislosti zmiňuje Pelosiové návštěvu Palestiny, která byla také součástí její blízkovýchodní cesty. A připomíná, že o jejím setkání s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem palestinská média odmítla psát. Zrovna totiž stávkovala na protest proti nedostatečné iniciativě vlády při hledání uneseného novináře BBC Alana Johnsona. Za poslední tři roky bylo v Gaze uneseno 11 novinářů, všichni byli nakonec osvobozeni po několika dnech. Dosud žádný z nich nezůstal v zajetí tak dlouho jako Johnson, uzavírá izraelský Haarec.
