Zahraniční listy o vnitřních sporech Severní aliance

Britský tisk komentuje situaci britských speciálních jednotek v Afghánistánu a označuje ji za "prekérní". Podle italského listu La Repubblica chystají USA novou fázi války proti terorismu, jejímž cílem bude Irák. Zahraniční deníky se také zamýšlejí nad vývojem v Kosovu po parlamentních volbách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Moskevský deník Vremja vidí v nejednotnosti a vnitřních sporech Severního spojenectví hlavní překážku při řešení afghánského konfliktu. List připomíná, že Severní alianci tvoří hlavně Tádžikové, Uzbekové, příslušníci kmene Hazara a menší počet Paštunů. Nepříliš ideální vztahy mezi nimi se ještě komplikují nevraživou konkurencí jednotlivých vůdců a polních velitelů.

Proto je tak napjatá situace v Mazáre Šarifu - městě, které před dvěma týdny společně dobyli uzbecký generál Rašíd Dostúm, Tádžik Ata Mohammed a Hazar Ustad Mošakkik. Podle informací z regionu je město etnicky rozděleno na tři zóny a situace je taková, že OSN dosud není schopna dopravit do oblasti humanitární pomoc ze sousedního Uzbekistánu, informuje ruský deník Vremja.

Britský The Independent se naproti tomu vyjadřuje k situaci stovky britských speciálních jednotek v Afghánistánu na letecké základně Bagram u Kábulu a považuje ji za "prekérní". Podle listu bylo vyslání této malé skupiny do krizové oblasti ukvapené, protože se předem nezajistila možnost zásobování, ba ani politická podpora jednotky. Britští námořníci jsou teď obklíčeni mnohem větším počtem vojáků Severní aliance. Je dokonce možné, že budou brzy donuceni k ponižujícímu odchodu, obává se The Independent.

Podle italského listu La Repubblica chystají Spojené státy po blížícím se dopadení nebo zabití bin Ládina novou fázi války proti mezinárodnímu terorismu. Jejím cílem je Irák Saddáma Husajna. Plány vypracované stratégy Pentagonu už leží prý na stole prezidenta Bushe a uvnitř americké vlády stoupá výrazně počet těch, kdo považují masivní bombardování Bagdádu a pád iráckého režimu za nutné, mají-li USA tuto "novou válku" skutečně vyhrát. Zbývá už jen překonat odpor ministra zahraničí Colina Powella, který je dosud zásadně proti zahájení další vojenské operace USA. Ta by podle něj způsobila americké diplomacii mnohem více problémů než Afghánistán. Colin Powell však údajně začíná ve svém odporu ochabovat, uzavírá římská La Repubblica.

Dalším tématem zahraničních periodik jsou úvahy o vývoji v Kosovu po parlamentních volbách. Podle pařížského listu Le Monde si musí mezinárodní společenství položit otázku o budoucnosti Kosova. Téma nezávislosti je ze zásadních důvodů tabu - změna hranic by měla destabilizující účinek pro celý Balkán. Navíc by proti jakémukoli oficiálnímu oddělení Kosova od Srbska použilo Rusko práva veta. Přestože po pádu Miloševiče se mírové soužití Kosova se Srbskem jeví jako možné, sobotní volby požadavek nezávislosti potvrdily. Nejpravděpodobnějším řešením bude pozorné sledování situace, aby se kosovským Albáncům poskytl čas k nácviku demokracie. Otázka nezávislosti této jihosrbské provincie však jen tak nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku, soudí pařížský Le Monde.

"Konec lavírování!" nadepsala svou poznámku k tématu stále nejasné budoucnosti Kosova vídeňská Die Presse. Brusel, Washington i New York se podle listu této zásadní otázce snaží vyhnout. Zatím to vycházelo, ale do budoucna bude muset Západ přijít s něčím novým. Neboť snahou vyhovět jak Srbům, tak i Albáncům frustruje Západ obě strany. Rozumným receptem pro budoucnost však takové lavírování není. Mezinárodní společenství musí tlačit na Bělehrad, aby zahájil s demokraticky legitimními zástupci Kosova vážné rozhovory, píše Die Presse.

Evropské deníky reagují na nejnovější projev amerického ministra zahraničí Colina Powella o Blízkém východě, ve kterém žádá skoncovat s násilím a obnovit mírové rozhovory. Milánský Corriere della Sera např. napsal: Arabský svět vytrvale požaduje americké zprostředkování na blízkém východě, aby tím utlumil izraelskou Šaronovu politiku "železné pěsti" proti palestinské intifádě. Současná konzervativní izraelská vláda se naproti tomu obává jakéhokoli mezinárodního vměšování a žádá, aby se Washington držel v pozadí.

Colin Powell se ve svém projevu snažil najít rovnováhu mezi oběma postoji: Na první pohled se zdá, že palestinské naděje spíše odmítá, ale dlouhodobě zjevně napadá podstatu izraelské koaliční vlády, v níž převažují nacionalistické strany, které jsou zásadně proti stažení Izraele z území obsazených v šestidenní válce v roce 1967, připomíná Corriere della Sera.

Londýnský Daily Telegraph varuje před nátlakem na Izrael a dodává, že pokud tento nátlak potrvá - jak to podle listu právě učinil ministr Powell -, riskují USA a jejich evropští spojenci že izraelské obavy a palestinské ambice nadále porostou. Zařazením tématu arabsko-izraelského míru na pořad jednání americké vlády navíc u arabských států vznikne dojem, že se údery z 11. září na USA vyplatily. Rozhodnost, zvolený čas a způsob při urovnávání konfliktu mezi Židy a Araby by v budoucnu mohl nakonec vyvolat spíše více než méně dalších teroristických atentátů, soudí Daily Telegraph.

Marika Táborská, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru