Zahraniční noviny o vstupu Novy na Slovensko

Dnešní vydání zahraničních deníků se zabývají aktuálními problémy Afghánistánu, vstupem Novy na slovenský mediální trh, sbližováním Ruska a Západu. Ale dnes se stejně jako v uplynulých dnech budeme věnovat především americkým odvetným akcím v Afghánistánu a reakcím na ně.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Turínská La Stampa k válce v Afghánistánu poznamenává, že všechno teď závisí na tom, kdy začne v afghánských horách sněžit. Množství sněhu by totiž mohlo určit, jaké nákupy a kolik americké rodiny před Vánocemi uskuteční a jak vysoká bude nezaměstnanost kolem příštích Velikonoc.

Někomu snad mohou tyto souvislosti připadat paradoxní, absurdní nebo dokonce kruté, ale logika, která tyto vzájemně vzdálené události spojuje, je nejen věrohodná, ale dotýká se bezprostředně nás všech. Silné sněžení totiž většinu vojenských operací v Afghánistánu nejen zpomalí, ale některé dokonce úplně zastaví. Afghánská otázka se protáhne určitě až do jara - pokud se nepodaří ji vyřešit do prvního sněhu. A to není pravděpodobné.

Haagský De Volkskrant uvádí, že až dosud byla americká propagandistická válka úspěšná. Mezinárodní koalice se navzdory své heterogenní struktuře nerozpadla. Výzva bin Ládina k povstání muslimů proti režimům v jednotlivých zemích zatím nepřinesla kýžený efekt. První bitvu v propagandistické válce tento šéfterorista prohrál.

Největší nebezpečí pro USA je však v tom, že tu vzniká obraz bezvýchodné války. Možná že šéf americké diplomacie Colin Powell právě proto vyjádřil naději, že vše bude vyřešeno ještě do příchodu letošní zimy. To nebylo zrovna chytré, protože pokud se tato naděje nevyplní, začnou se šířit pochybnosti. A pochybnosti nelze publicisticky jen tak snadno odstranit.

Nezávislý francouzský Le Monde se zamýšlí nad situací afghánských žen.

Kromě porážky terorismu jde v současné krizi o to zbavit Afghánce a zvláště afghánské ženy retardačního jha Talibanu. Ženy - už dvacet let oběti válek a politické zvůle - jsou v této zemi z veřejného, hospodářského, společenského a kulturního života vyloučeny. Svět Talibanu je světem bez žen, které padly za oběť na oltář extrémismu.

Aby současná vojenská operace proti Talibanu byla víc než jen cynická mocensko-politická zájmová aliance, měla by se budoucí vládě této zničené země opakovaně připomínat její povinnost vůči oné "druhé polovině lidstva" - vůči ženám.

A teď už další dvě slíbená témata.

Slovenský tisk shodně tvrdí, že vstupem Novy na mediální trh je monopolní postavení zatím nejúspěšnější soukromé televize Markíza ohroženo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti má slovenská zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

A na závěr se ještě podíváme na změnu směru ruské politiky V článku s názvem Ruský pochod na západ, komentuje polský deník Rzeczpospolita sílící prozápadní orientaci Ruska pod vedením prezidenta Putina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z listu cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Moskevská Izvěstija komentují nedělní volební úspěch a "obrodu" berlínských postkomunistů: Obroda komunistů v Berlíně poněkud zkalila radost z vítězství sociálních demokratů, kteří se sice označují za "levici", ale s Leninovou pozůstalostí nechtějí mít nic společného. Značná oblíbenost komunistů nadhazuje pro německý stát krajně nepříjemnou otázku: Vyplatilo se vlastně sjednocení obou částí Německa?

Přestože proces znovusjednocení pohltil už mnoho miliard marek, chtějí obyvatelé bývalé NDR stále víc zpátky do minulosti. Tamní "soudruh občan" ještě ani zdaleka není "pan občan".

Rakouský deník Kronenzeitung k berlínským volbám napsal, že Berlín je stále ještě ve stádiu přechodu od starého"frontového města" k hlavnímu městu Německa.

Strana demokratického socialismu Gregora Gysi určitě za svůj nedělní úspěch nevděčí přání oživit režim bývalé Honeckerovy SED. Nostalgiků někdejší NDR je ovšem ve východním Berlíně přirozeně víc než dost. Tam totiž byli soustředěni vysocí funkcionáři jmenované strany, kteří se těšili mnoha privilegiím. A pro mnoho těchto "bývalých" je Gysiho PDS prostě jejich "vlast".

Nehledě na lokální problémy Berlína a na notorickou nespokojenost na východě dnešního Německa to byla především pacifistická hesla, která zvláště mladé v západní části země přitahovala. Na hesla měla PDS - Strana demokratického socialismu - vždycky monopol. Nedělní zčásti překvapivý volební výsledek je i výrazem toho, že Berlín svůj přerod v hlavní město sjednoceného Německa ještě ani zdaleka nezvládl.

Madridský El País k tématu dodává, že opoziční křesťanští demokraté dosud nedokázali vybřednout z propasti, do níž po porážce v celostátních volbách a po odhalení machinací svého "velkého kormidelníka" Helmuta Kohla spadli. Berlínské volby dokazují, že pro Schröderovu SPD neexistuje alternativa. Gerhard Schröder sice není Willy Brandt ani Helmut Schmidt, ale není to ani jepice, za kterou mnozí považovali.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme