Zahraniční noviny o vynálezu podprsenky
Od izraelsko-palestinské roztržky až k výročí vynálezu podprsenky, taková je šíře záběru dnešního výběru ze zahraničního tisku.
Palestinský zástupce odešel z jednání Organizace spojených národů, píše americký deník USA Today.
Nápad Izraele zabít či vyhostit palestinského vůdce Jásira Arafata by byl nezákonným a choromyslným činem, prohlásil na včerejším zasedání OSN palestinský zástupce Násir al-Kidwa. Podle něj by akce proti Arafatovi znamenala konec mírového procesu. Jakmile se na jeho slova pokusil reagovat izraelský vyslanec při OSN, al-Kidwa naštvaně odešel, komentuje událost americký list.
Návrh rezoluce, kterou se teď zabývají členské státy Rady bezpečnosti OSN, požaduje ukončení všeho násilí, včetně teroristických aktů a provokací, a zejména zvyšuje nátlak na obě soupeřící strany, aby přijali mírový plán. Ten počítá s vytvořením palestinského státu do roku 2005. Na adresu Izraele se mimo jinými snesly také výtky, že návrhy na likvidaci Jásira Arafata podněcuje vášně nejen arabských muslimů, ale i těch, kteří žijí v celém světě, uzavírá americký deník USA Today.
Ve straně slovenského premiéra Mikoláše Dzurindy vládnou podivné praktiky, komentuje zamýšlené odvolání ministra obrany Ivana Šimka slovenský list Nový Čas. Dnes by měl premiér Mikuláš Dzurinda požádat slovenského prezidenta, aby ministra obrany zbavil funkce.
Ten má odejít z vlády, protože nepodpořil premiérův návrh odvolat Jána Mojžíše, ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Ivan Šimko je z vývoje ve své straně zklamaný a v televizní debatě přirovnal poměry v SDKÚ k metodám komunistů. Je to už druhý ministr, který opouští současnou vládu, všímá si slovenský deník. Jako první musel odejít šéf resortu hospodářství Robert Nemcsics z Aliance nového občana, shodou okolností také kvůli neshodám s vedením své strany.
Ale zatímco jméno nového ministra hospodářství je známé, nad postem ministra obrany se stále vznáší otazník, dodává slovenský list Nový čas.
Jiné slovenské noviny, deník Sme, uvádějí, že ministr obrany Šimko byl přesvědčen, že odvolání šéfa bezpečnostního úřadu bez srozumitelného důvodu by mělo špatný ohlas v NATO. To se domnívá také slovenský analytik Ján Samson: V alianci se prosadil názor, že premiér Dzurinda mění pravidla uprostřed hry, uvádí list Sme. Změna na dvou klíčových postech pár měsíců před ukončením ratifikačního procesu o rozšíření NATO vyvolává rozpaky. Premiér podle Samsona riskuje, že bude Slovensko vnímáno jako druhořadý člen aliance, píše slovenský deník Sme.
Estonské referendum o vstupu do Evropské unie je tématem komentáře polského deníku Rzeczpospolita. Píše se v něm, že pokud tuto sobotu půjdou Lotyši ve stopách svých severních sousedů, bude mít příští rok v květnu sjednocená Evropa už 25 členů. Unie tak bude mít na východě logickou hranici oddělující státy, které se hluboce liší úrovní ekonomického rozvoje, mentalitou společnosti, demokratickými tradicemi a dokonce i abecedou.
Referendum otevírá bouřlivé období rozvoje Unie. Společenství je totiž chabě připravené na tak bezprecedentní rozšíření. Ještě závažnější jsou ekonomické potíže Evropské unie. Hlavně z toho důvodu nebylo referendum v Estonsku takovým svátkem, jak by se dalo čekat od národa, který se po bolestných zkušenostech se sovětským režimem vrací do jednotné Evropy. Estonci se obávají, že unijní nařízení zpomalí dynamiku hospodářství jejich země, které dosáhli díky liberálním zákonům, nízkým daním a silné měně. Představitelé hlavních států evropské patnáctky a především Francie a Německa by neměli zapomínat na tyto pochybnosti. Hospodářský marasmus a chybějící vize v zahraniční politice obou těchto zemí se staly největší slabostí Unie. Píše Rzeczpospolita. Pokud se je nepodaří rychle překonat, může být idea Unie ohrožena. Většina obyvatel starého kontinentu se totiž necítí být automaticky Evropany. Stávají se jimi jen tehdy, kdy jim to přináší hmatatelný prospěch.
Už je tomu devadesát let, co byla ženská hruď osvobozena z pevně utaženého korzetu, napsal kolumbijský deník El Tiempo. Dcera vynálezce parníku Roberta Fultona tehdy způsobila radikální převrat v oděvním průmyslu. Mary Phelpsová Jacobová si přiložila na prsa pár kapesníčků spojených růžovou šňůrkou a požádala svou služku, aby jí pomohla látkovou konstrukci uvázat. Podstatu svého úspěchu pochopila až poté, co ji přítelkyně začaly hromadně prosit o její báječný vynález: ženy si do té doby za tichých stenů utahovaly nenáviděný korzet, jen aby dosáhly kýžených 50 centimetrů v pase... a podprsenka dovolila svým majitelkám zhluboka se nadechnout.
První kus oděvu vzdáleně připomínající podprsenku byl nalezen na Krétě a podle odborníků je starý 4.000 let. Ženy se prý tehdy snažily zvýrazňovat si poprsí, aby vyvolaly u mužů chlípné myšlenky.
Podobné snahy vyvíjely i římské ženy, které si ňadra obvazovaly tenkým pruhem látky. Soudě podle tehdejších hieroglyfů sportovkyně svéráznou podprsenku doplňovaly ještě jakýmsi hadrem kolem beder, který jen stěží zakrýval ochlupení stydké kosti. Módní historikové tvrdí, že původní korzet se vyvinul z drátěné košile 14. století. Neohebná tunika z plátna pospojovaná šňůrkami a zpevněná lepidlem dala záhy nečekaně vzniknout štíhlé středověké siluetě. Novým módním výstřelkem tehdy bylo uvazovat si podél dekoltu provázek s rolničkami.
Královským dvorům v 18. století sice vládly ženy, ale jejich tělům vládl korzet. Dvořanky si stlačovaly spodní část hrudníku, aby se jejich ňadra zdála větší. V roce 1770 se pro zrušení tyranského oděvu, který zpomaloval cirkulaci krve v organizmu některých dam, vyslovili lékaři, filozofové i spisovatelé, uvádí kolumbijský list El Tiempo.
