Zahraniční noviny znovu o útoku na Irák

Zahraniční tisk píše o útoku na Irák, o křehkých rusko-amerických vztazích, roli USA v Afghánistánu a předvolebním Slovensku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Plánovaný útok na Irák podle britských Timesů není v rozporu s podmínkami vedení spravedlivé války v židovsko-křesťanské tradici. Pochybnosti o konfliktu jsou oprávněné, protože každá válka s sebou nevyhnutelně přináší utrpení. Klíčová kritéria spravedlivé války - spravedlivá věc, kompetentní autorita a správný úmysl - jsou však v případě zásahu proti režimu Saddáma Husajna naplněna. Saddámovo úsilí o výrobu zbraní hromadného ničení, jeho předchozí agresivní útoky proti vlastnímu obyvatelstvu a sousedům - to vše v zájmu mezinárodní bezpečnosti ospravedlňuje preventivní zásah. Oprávněnou autoritou jsou národní vlády, i když je rozumné hledat i mezinárodní podporu skrze instituce, jako jsou OSN či NATO. Úmysl zabránit nevypočitatelnému tyranovi v použití zbraní hromadného ničení je také správný. Ti, kteří zvažují válku, ale musejí vysvětlit ostatním, že po odstranění Saddáma je třeba iráckému lidu pomoci budovat svou zemi na demokratických principech. A to je velký morální závazek.

Americký prezident George Bush nechce samostatně rozhodovat o začátku druhého protiiráckého tažení, a proto si snaží zajistit podporu Kongresu, soudí nizozemský nezávislý list Algemeen Dagblad. Pozice Spojených států bude silnější, když po intenzivním diplomatickém úsilí získá i souhlas Rady bezpečnosti OSN. Mezinárodní podpora je potřebná, ale nemůže v posledku záviset na německém kancléři, který je zrovna uprostřed předvolební kampaně. Řečeno s bývalým izraelským premiérem Ehudem Barakem: Největší nebezpečí, které nás ohrožuje, je nicnedělání.

Americko-ruské sbližovací pokusy jsou podle francouzského listu Le Monde opět ohroženy. Sblížení po 11. září bylo spektakulární. Mezitím se ale vynořuje otázka, zda se skutečně jednalo o zlom ve vztazích mezi bývalými soupeři ze Studené války. Nebude to špatný obchod pro obě strany? Tato otázka je aktuální ve Washingtonu, protože ruský prezident Putin si stále vstřícnějšími gesty namlouvá ty země, které jsou podle Bushe součástí "osy zla". V Moskvě je zase stále hlasitěji slyšet oponenty amerického plánu na zásah proti Iráku. Někteří představitelé zpochybňují, že by mohla mít nějaké výhody politika, která je v rozporu s klasickou rusko-sovětskou tradicí. Navzdory vzájemnému ujišťování o přátelství a podepsaným smlouvám to vše svědčí o určité nestabilitě americko-ruských vztahů.

Násilné útoky v Afghánistánu mohou okolní svět snadno přesvědčit o tom, že by země mohla znovu upadnout do chaosu, soudí britský Daily Telegraph. Co dělají Spojené státy, aby zabránily občanské válce v Afghánistánu? Prezidentovi Karzájímu poskytli trénované osobní strážce, kteří mu při pokusu o atentát jistě zachránili život. Náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz ujistil, že Bushova vláda zamýšlí rozšířit působení mírových sil i vně metropole Kábul. Hodlá také dodat další finanční pomoc na obnovu země. Zní to slibně, ale není to dost, míní britský deník. Po pádu režimu Talibanu Washington přenechal pomoc při rekonstrukci země svým spojencům. Bylo to pochopitelné, protože téměř všechny protiteroristické operace vedly americké síly. Ale Američané by měli také převzít odpovědnost za obnovu Afghánistánu. Mají prostředky k zajištění bezpečnosti, bez kterých se vláda prozatímního prezidenta Karzaje neudrží. Otázka pro George Bushe nezní "Irák nebo Afghánistán", nýbrž "Irák a Afghánistán".

Slovenské deníky se dva týdny před parlamentními volbami zabývají možnými výsledky hlasování, ale i pravděpodobnými koalicemi. Z předvolebních kombinací, které uvádějí průzkumné agentury, podle deníku Sme vyhrává tvrzení, že situace je komplikovaná. Vývoj lze ale prý odhadnout vcelku přesně, pokud se klíčové strany budou chovat "normálně". Dvě z posledních sondáží totiž ukazují, že by případná koalice pravicových stran získala ve sněmovně těsnou většinu a čtyřka má dobrou šanci se o většinu poprat. Tato kombinace má také svoji přidanou hodnotu, která ji povyšuje nad ostatní "menší zla" - přibližuje se ke koalici programové. Také podle Nového času by se sjednocená pravice mohla stát rovnocenným soupeřem Směru a Mečiarova HZDS. Ještě nedávno přitom vypadala představa volebního vítězství pravice jako nereálný cíl, o který ani nemá smysl bojovat. Pravicové strany jdou však do voleb roztříštěny, poznačeny osobními, nejednou velmi malichernými spory a neschopností naleznout společnou řeč.

Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru