Zahraniční tisk o Bushově cestě do Evropy
První stránky deníků se dnes věnují hlavně návštěvě amerického prezidenta v Evropě. Dozvíme se, že Bush je nejpodivnější prezident USA. Listy také komentují nejnovější vývoj na Blízkém východě a situaci a na Filipínách.
Britský Independent dnes napsal: Bush čelil kritice od okamžiku, kdy se dotkl evropské půdy. I když se prezident snažil působit jako spojenec a přítel, byl neoblomný v otázkách, které pobouřily celý svět -tedy v otázce zamítnutí kjótského protokolu o klimatických změnách a plánu na vybudování protiraketové obrany.
Australský Sydney Morning Herald ke stejnému tématu dodává: George Bush je nejpodivnější americký prezident, jakého kdy Evropané viděli. Reagan byl v porovnání s ním otevřenou knihou, chladným bojovníkem proti říši zla. Ostatně všichni jeho pováleční předchůdci byli podobní.
Nástup Billa Clintona byl pomalý. Nejdřív byl pokládán za naivku, protože se snažil s Evropany vyjít a aktivně se podílel na řešení jejich problémů. Vydal se však tak zvanou třetí cestou a jeho vláda se vyznačovala sociálně demokratickým cítěním. George Bush není nikým takovým.
Jeho mysl je dosud Evropou nedotčená. Svět pro něj postrádá tvary, které jeho předchůdci dokázali vnímat. Ve Španělsku sice dostal politický i řečnický prostor, ale přece jen to bylo zvláštní místo pro zahájení návštěvy starého kontinentu, uzavírá australský list.
O nových nadějích na mír na Blízkém východě píše dnešní Washington Post. Jak list uvádí, palestinská správa se připojila k Izraeli a přistoupila na americký plán na příměří. Podpořila tak naděje, že by mohlo být zastaveno krveprolití, které si za posledních osm měsíců vyžádalo téměř 600 obětí.
Navzdory pochybnostem na obou stranách je dohoda, pokud bude dodržena, triumfem šéfa CIA Teneta i celé Bushovy vlády. Šaronův a Arafatův souhlas nabízí prodloužení křehkého příměří o jedenáct dní. Bude však třeba velkého úsilí, aby se vyčistila atmosféra nasáklá vzájemným obviňováním, dodává dnešní Washington Post.
Izraelský Ha´aretz se dnes věnuje životu izraelských přistěhovalců. Jejich kritické hlasy se totiž ozývají stále častěji. Několik dní po explozi na diskotéce v Tel Avivu kritizovali přistěhovalci vládu za to, že na útok nereagovala. Důvod vidí v tom, že oběťmi nebyli Izraelci, ale Rusové. Značnou pozornost tomu věnovaly i rusky psané noviny.
Podle nich nezbývá v Izraeli mnoho skupin, doufajících v solidaritu Izraelců. O zdrženlivé politice vlády, kterou nezměnil ani smrtelný útok na komunitu imigrantů, začínají kolovat mezi přistěhovalci vtipy. Jedním z nich je i tento:
"Slyšel jsem, že tě Boris uhodil, a ty na to nic," řekl přítel příteli. -"Co myslíš tím, ty na to nic? Samozřejmě že jsem zareagoval!" - "A jak?" - "Upadl jsem." uzavírá svůj komentář dnešní Ha´aretz.
V souvislosti s hrůzným počínáním filipínských únosců dnes německý Die Welt cituje mluvčího banditů, který uvedl: "Jako dárek k výročí nezávislosti jsme propustili jednoho z vašich přátel, Američana Sobera. Propustili jsme ho ale bez hlavy!"
Rétoriku a činy únosců označila filipínská prezidentka Arroyová za zbabělé. Zcela jistě je prý nemine boží trest. Přesto se v době, kdy si únosci pohrávají s vládou jako kočka s myší, o trestu příliš nehovoří. Po oznámení smrti jednoho z rukojmí Arroyová vyjádřila odhodlání, "že tuto skupinu chladnokrevných banditů jednou provždy zdecimuje."
Podle filipínského Manila Bulletin prezidentka Arroyová vyzvala na oslavách 103. výročí nezávislosti národ k jednotě. Její slova přicházejí v době, kdy vláda vypadá bezradně. Nedaří se jí totiž vyřešit problém se skupinou Abu Sayyafa, která už několik dní vládu vydírá prostřednictvím rukojmí.
Tato krize se pomalu přenáší i na snahy vlády dostat filipínské hospodářství na cestu oživení. "Boj za mír a svobodu nesmí zůstat jen jednou kapitolou v dějinách naší země. Musí pokračovat, každodenně provázet naše životy, dokud neosvobodíme všechny Filipínce od chudoby a nouze," cituje dnešní Manila Bulletin prezidentku Arroyovou.
