Zahraniční tisk o chování USA ke světu

Chování Spojených států ke zbytku světa, role Joschky Fischera v německém volebním boji, voda jako zbraň teroristů proti Izraeli - to jsou hlavní témata pátečního vydání zahraničních deníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Roli šéfa strany zelených Joschky Fischera v německém volebním boji komentuje belgický deník De Morgen. V projevech Joschky Fischera se odráží jeho velká popularita. On však ví, co je jeho největším problémem. Stejně tak jako spolkový kancléř Schröder bojuje o to, aby vlastní oblíbenost proměnil v hlasy pro jeho stranu. Když večer vystoupí například v televizi, bude oslavován jako pophvězda, a to on považuje za správné. Důležité však je, že má vůdčí postavení ve své straně. Není to totiž tak dlouho, co bylo všechno jinak. Při utváření volební kandidátky zelených musel bojovat o to, aby mohl být jejím hlavním kandidátem, končí belgický De Morgen.

Německou politiku ostře kritizuje britský konzervativní list The Daily Telegraph. Ať vyhraje v neděli v Německu kdokoliv, němečtí občané budou ti, co prohrají. Tento volební boj je pro zahraniční země otřesná podívaná. Kancléř Schröder a jeho protivník Edmund Stoiber jenom přepírají svou provinční politiku. Schröder se zřekl prozápadní politiky, která přišla vhod jemu a populárnímu ministru zahraničí Joschkovi Fischerovi v případě Kosova a Afghanistánu. Vzdal se jí ve prospěch takzvané německé cesty.

Stoiber zase nezvedl hozenou rukavici, bál se podpořit prezidenta Bushe. Po Schröderově otevřeném odmítnutí rezoluce OSN proti Iráku nemůže být vůbec řeč o tom, že vedle Velké Británie, Francie a Ameriky náleží Německu stálé místo v Radě bezpečnosti Spojených národů. Nezralost, kterou trpí německá politická scéna, přijde obyvatelstvo draze. Za rok za ni zaplatí izolací, varuje britský Daily Telegraph.

Vítězství Stoibera by izolovalo britského premiéra Tonyho Blaira, domnívají se britské konzervativní noviny The Times a pokračují: Pro Blaira by bylo opětovné zvolení Gerharda Schrödera asi výhodným řešením. Pokud Schröder prohraje, ponesou v Evropě pochodeň umírněné levice už jen Blair a švédský znovuzvolený premiér Göran Persson. Blair by sice chtěl žít s pravicově konzervativní Evropou, ale postupem času by bylo patrné jeho vysílení. Se Stoiberem v roli kancléře by Blairova izolace zesílila. Schröder je pro Blaira zajímavý také tím, že užší německo-britská spolupráce, by zatlačila do pozadí blízký, ale koneckonců sterilní vztah k Francii, uzavírají britské Timesy. Španělský list El País se pozastavuje nad chováním Spojených států ke zbytku světa. Nynější snaha prezidenta George Bushe vyjednat beztrestnost pro své vojáky v humanitárních nebo trestních misích v zahraničí se velmi podobá chování bývalých koloniálních velmocí v minulých stoletích. Východní Timor a Rumunsko, patřící mezi země, které nutně potřebují pomoc, už tuto výjimku z uplatňování svých zákonů poskytly.

Požadavkům kladeným Amerikou neunikne ani Evropská unie, i když nelze pochybovat, že čím větší význam bude spojenci připisován, tím opatrněji budou požadavky vyjadřovány. Washington na oplátku nabídne reciprocitu, takže pokaždé, když budou jednotky např.Východního Timoru plnit humanitární nebo trestné mise na území USA, nebudou se muset nijak obávat americké soudní moci.

Španělský deník dále pokračuje: Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 trpí severoameričtí vedoucí představitelé záchvaty geopolitické opilosti. Bill Clinton se svou touhou líbit se všem to ještě dokázal maskovat, za Bushova prezidentství zachází americká suverenita ještě dál. Od opovrhování Kjótským protokolem o oteplování planety, až po předvídatelné zničení iráckého státu - tím vším Washington dokazuje, že v dnešní době na světové scéně vystoupí jen dva druhy aktérů - Spojené státy a ti ostatní, končí svůj komentář španělský list.

Izraelský deník Jerusalem Post se v komentáři nazvaném Izrael mezi vodou a ohněm věnuje konfliktům Izraele a teroristických organizací. Voda je také zbraň teroristů proti Izraeli. Hizballáh, teroristická organizace podporovaná Sýrií a Íránem, je odpovědná za pokusy ukrást vodu z řeky Wazzani a zřejmě i za požáry na severní hranici. Hizballáh jak se zdá věří, že tím jen získá. Pokud totiž Izrael nezasáhne proti krádeži, jeho zásoby vody se zmenší. Jestliže však se bude proti čerpání vody bránit, Hizballáh namíří tisíce raket a střel na izraelská města a pokusí se tak přerušit americkou kampaň proti Iráku.

Před 37 lety se arabské země pokusily odchýlit řeku Jordán. Chtěly ukrást vodu, aby jí měl Izrael co nejméně. |Tato akce nakonec vyústila v šestidenní válku. Teď je proto nutné, zabránit krádeži Wazzanské vody, aniž by došlo k výbuchu násilí na severu, píše Jerusalem Post. Hlavní rozdíl mezi dnešním konfliktem a tím v šedesátých letech je v mezinárodním a geopolitickém pozadí. V šedesátých létech vedly některé arabské země otevřený boj proti Izraeli, zatímco Sovětský svaz, jeden z aktérů studené války, poskytoval politickou a vojenskou podporu Egyptu a Sýrii.

Teď je ve přední linii teroristická organizace Hizballáh , zatímco v pozadí se skrývají Írán a Sýrie. Dnes je svět řízen jednou supervelmocí - Spojenými státy. Prezident Bush zaměřil pozornost na státy podporující teroristy. V této globální válce proti terorismu Izrael najde způsob jak ochránit svou vodu před zloději, uzavírá Jerusalem Post.

Klára Stejskalová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru