Zahraniční tisk o francouzských volbách

Zahraniční noviny píší o 1. kole francouzských parlamentních voleb, o obnovení afghánského shromáždění a ohrožení vývozu německých biopotravin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Občan Jospin šel spolu s politickými prominenty Francouzům příkladem, když odevzdali své hlasy v prvním kole parlamentních voleb. Voliči si však svou občanskou povinnost připustili mnohem méně, poznamenává dnešní Die Welt. Pět týdnů po znovuzvolení prezidenta Chiraca odevzdala své hlasy jen polovina unavených voličů, přestože Jospinův nástupce Jean Pierre Raffarin varoval: "Volby nejsou nikdy předem vyhrané." Jeho obavy jsou opodstatnělé. Pokud se přes třicet procent voličů zdrží hlasování, bude to k dobru především krajně pravicové Národní fronty Jeana- Marie Le Pena, což by posílilo jeho rozhodující úlohu v druhém kole parlamentních voleb 16. června. A jak Le Pen oznámil, udělá cokoliv, aby překazil očekávané.

Loja Džirga, velké afghánské shromáždění, přivede dohromady přes 1500 kmenových, etnických a náboženských vůdců a bude proto pravděpodobně rozděleným, chaotickým a možná i násilným sněmem. Přesto je pro Afghánistán po dvacetileté občanské válce největší šancí, píší dnes londýnské Timesy. Svolání této starodávné instituce je jedinou nadějí, jak přivést rozvrácenou zemi do určitého rámce normality.

Loja Džirga by mohla uspět, pokud si zvolí realistickou agendu, ustanoví v následujícíh 18 měsících novou vládu, zvolí lepší reprezentaci etnicky různorodé země a zmírní nerovné postavení menšin, které jsou oporou Severní aliance. Válečníkům a ambiciozním vůdcům by nemělo být dovoleno shromáždění rozehnat. Handrkování pomůže možná při prodeji koberců, ale ne při sestavování vlády. A tak by nikomu nemělo být umožněno odejít, dokud nebude Afgháncům zajištěna příležitost na novou budoucnost.

Indie a Pákistán jsou ve válce, napsal londýnský Observer. Milionová armáda je mobilizovaná na kašmírské linii a obě země mají nejméně 200 jaderných hlavic. Jestli kdy měla Rada bezpečnosti OSN povinnost uplatnit článek 34 o vyšetření sporů ohrožujících zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, je to právě teď. Místo toho se ale OSN zříká své zákonné role, když ponechává řešení sporu na bilaterálních diplomatických snahách.

Spojené státy vysílají Donalda Rumsfelda, aby se setkal s vůdci obou států, ruský prezident pozval pákistánského prezidenta a indického premiéra do Moskvy a Británie vyslala své emisary. Nevznikla ale žádná společná mezinárodní snaha, která by se pokusila předejít použití nukleárních zbraní. Pět stálých členů rady, včetně Británie, tak nevyužívají mezinárodního práva k obraně civilistů před genocidou.

Evropský komisař pro ochranu spotřebitelů David Byrne bude zkoumat, jestli by se měla Evropa uzavřít německým bioproduktům kvůli riziku přítomnosti nitrofenu, napsal dnešní Süddeutsche Zeitung. Jako bruselský politik je ale vystaven tlaku, který je - jako při všech potravinových skandálech - stupňován nejen skutečným nebezpečím, ale i dychtivostí politiků po zviditelnění a mediální hysterií. A pro německé bio-farmáře se už jen těžko něco zhorší.

Dávno před rozhodnutím Komise, bojkotovali spotřebitelé drahé bio-produkty, které se teď navíc ukázaly jen stejně odolné, jako běžné výrobky. Mám-li své zdraví ohrožovat, nechci za to ještě platit víc, zní jejich heslo. Přesto, proč by se nemohlo ekologického hospodaření dopustit žádných chyb? Stoprocentní záruka neexistuje. Co by ale spotřebitelé mohli žádat, je účinná kontrola potravinových produktů a krmiv, neboť důvěřovat je dobré, ale prověřovat lepší.

Robert Mikoláš, Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme