Zahraniční tisk o latinskoamerické cestě George Bushe
V komentářích světového tisku doznívá návštěva amerického prezidenta George Bushe v Latinské Americe. Noviny se shodují v tom, že Bush jihoamerický kontinent příliš dlouho opomínal a navíc tam přišel s prázdnýma rukama. Funkční období se krátí francouzskému prezidentovi. Pět týdnů před volbami spekuluje francouzský tisk o panice v táboře Socialistické strany. V posledních dnech přitahuje pozornost tisku počínání zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. K otázce americké protiraketové základny v České republice a Polsku se vrací německý Der Tagesspiegel.
V komentářích světového tisku doznívá návštěva amerického prezidenta George Bushe v Latinské Americe. Noviny se shodují v tom, že Bush jihoamerický kontinent příliš dlouho opomínal a navíc tam přišel s prázdnýma rukama. V této souvislosti rakouský Der Standard připomíná, že jeho venezuelský rival Hugo Chávez byl mnohem štědřejší, alespoň slovně.
"Cestou po pěti státech Latinské Ameriky chtěl Bush napravit vztahy, které utrpěly útokem proti Iráku. Ten celá Latinská Amerika odmítla. Navíc přišel na návštěvu s téměř prázdnýma rukama, čehož si všimli zejména v Mexiku. Úsporná pomoc ve výši 1,6 miliardy dolarů za rok pro celou oblast je totiž v ostrém kontrastu s rozdávačností venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který podnikl paralelní cestu po spřátelených zemích a jen Nikaragui přislíbil rafinérii za 2,5 miliardy dolarů," píše rakouský Der Standard.
Stejný aspekt Bushovy návštěvy hodnotí americký konzervativní Washington Post. Současně přiznává, že na cestě Bush narážel na příliš hlubokou skepsi. "Bush nabídl více symboliky než podstatných věcí. Oznámil několik vcelku skromných iniciativ na pomoc bydlení, vzdělání a lékařské péči a pochlubil se rostoucí přímou pomocí Latinské Americe během svého úřadování v Bílém domě. Nezmínil ale, že právě zaslal Kongresu návrh státního rozpočtu, který pomoc na příští rok podstatně seškrtává. Kromě dohody o etanolu s Brazílií, která je málo konkrétní, nepřináší jeho návštěva žádné hmatatelné výsledky."
Jaké vysvědčení vystavili misi prezidenta Bushe novináři v zemích, které navštívil? Například mexický deník La Jornada si myslí, že se ve vztazích mezi jižní a severní části kontinentu nic nezmění ani do konce Bushova prezidentského mandátu. "V čase, který mu zbývá do konce volebního období, už nedojde k žádným výrazným změnám v zahraniční politice a už vůbec ne na tomto kontinentu. Snad s výjimkou úsilí o destabilizaci venezuelské vlády a pokusů vnutit nám vstup do americké oblasti volného trhu, která je už cárem papíru. Texasan neukázal zájem o naši oblast od teroristických útoku z 11. září roku 2001, tedy od chvíle, kdy se jediným obsahem jeho vládní činnosti stal boj proti světovému terorismu," konstatuje deník.
Funkční období se krátí také francouzskému prezidentovi. Pět týdnů před volbami spekuluje francouzský tisk o panice v táboře Socialistické strany. Dochází tam totiž k paradoxní situaci. Její nejvýznamnější členové se přou o to, jakým směrem by jejich kandidátka Segolene Royalová měla vůbec jít. Z deníku Le Monde cituje náš pařížský zpravodaj Jan Šmíd.
Jaká další témata dnes ještě plní čelní stránky novin? V posledních dnech přitahuje pozornost tisku počínání zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho. Ten zacílil úsilí na potlačování opozice. Jejího předního představitele zadržuje policie kvůli údajnému porušení zákazu demonstrací. Mugabeho odpůrci zvedají hlavu, protože ekonomická situace kdysi jedné z nejbohatších afrických zemí je katastrofální. Deníky ale upozorňují, že na svržení Mugabeho režimu nemá zatím opozice sílu a rána přijde spíše z řad Mugabeho vládní strany ZANU-PF.
"Může to být zevnitř strany, odkud začne nevratný Mugabeho konec. Už se totiž objevují znamení vnitřních sporů uvnitř vládnoucí strany ZANU-PF. Vyvolala je Mugabeho snaha zůstat prezidentem až do roku 2014. Mezitím začíná klesající životní úroveň postihovat vojáky a policisty, což jsou síly, na kterých spočívá Mugabeho vláda teroru. Násilí, které rozpoutal režim v neděli, je patrně upozorněním jak Mugabeho odpůrcům, tak stoupencům. Na druhé straně vyvstává otázka, zda brutální manifestace síly není už spíše projevem rostoucího zoufalství," ptá se britský The Independent.
Rakouský deník Der Standard považuje za poněkud cynické sázet na ekonomický propad jako cestu k pádu režimu, když mnoho obyvatel této africké země neví, zda budou mít zítra co jíst. "Přesto - čím hůře se zemi ekonomicky daří, tím více je šancí, že umírněné síly uvnitř strany ZANU-PF Roberta Mugabeho svrhnou. Opozice toho není svými silami schopna. Panický a brutální postup policie prozrazuje ještě něco dalšího, a to oslabování diktátora v důsledku hospodářské krize a hyperinflace. Ani partajní šéfové si nemohou z tlustých peněženek koupit to co dříve, a to podkopává věrnost diktátorovi," píše list.
K otázce americké protiraketové základny v České republice a Polsku se vrací německý Der Tagesspiegel. V komentáři, který poukazuje na neschopnost evropských zemí a NATO přijít s vlastní alternativou, se ptá, proč tedy nepřijmout fungující americkou variantu.
"Německá kancléřka Angela Merkelová by celý systém nejraději proměnila v projekt pod záštitou NATO. Tam se ale o obranném systému diskutuje pět let a zatím nedošlo ke shodě na konkrétním projektu. Shoda je v jediné věci - že účinný ochranný štít pro Evropu bude příliš drahý. Mezitím vzrostl dále technologický náskok Spojených států, které už část systému otestovaly. Do chodu ho chtějí uvést v letech 2011 až 2012, a tak si představme, kdy by se asi podařilo instalovat systém z dílny Severoatlantické aliance. Není proto divu, že Merkelová chce americký projekt proměnit v projekt NATO. Otázkou ovšem je, jestli jsou evropské státy ochotny sáhnout hluboko do kapsy a financovat ho. Musíme pochopit jedno - Spojené státy stěží přijmou zásadu, že všichni do toho mohou mluvit, ale Amíci to zaplatí," píše list.
