Zahraniční tisk o situaci v Argentině
Většina světových periodik komentuje kritickou situaci v Argentině. Italská La Repubblica kritizuje postoj světových velmocí a podle britského listu The Daily Telegraph platí Argentina vysokou cenu za nevyrovnaný rozpočet. Noviny také věnovaly fejeton římských potulným kočkám.
Podle britského listu The Daily Telegraph platí Argentina vysokou cenu za nevyrovnaný rozpočet. Znovu se dostává do vážné krize země s velkým hospodářským potenciálem, která na začátku minulého století patřila k nejbohatším na světě. Ministr hospodářství Domingo Cavallo, zázračný lékař z počátku 90. let, tentokrát zklamal. A po rezignaci prezidenta Fernanda de la Rúa se krize dále prohlubuje.
K napjaté situaci v latinskoamerické zemi se vyjadřuje také španělský list El País. Argentina teď potřebuje vládu, která je dostatečně věrohodná, aby přilákala zpět do země zahraniční kapitál. Musí proto odolat jak populistickému pokušení, tak i "spasitelům" vedeným údajně božskou prozřetelností.
Ti jsou totiž schopní prodat zemi jakékoli řešení. Prezident de la Rúa nakonec ráčil přiznat, že neměl potřebnou politickou podporu, aby zemi vyvedl z těžké krize. Jeho nástupce to ovšem nebude mít jednodušší.
Podle nizozemského listu De Telegraaf byl argentinský prezident váhavec, který rád a dlouho mluvil o problémech, radil se a konferoval, ale málokdy něco rozhodl. Tím jen urychlil hospodářský pokles, který převzal při nástupu do funkce před dvěma lety, až do stavu hluboké recese, jež nakonec způsobila propad země.
Největší opoziční strana, peronisté, vůbec nepomyslela na to, aby prezidentovi v jeho nouzi pomohla. Naopak nezdaru prezidenta s očividným potěšením přihlížela.
Postoj světových velmocí k situaci v Argentině kritizuje římský list La Repubblica: Argentina se propadá do bídy a násilí, demokracie nefunguje a je potřísněna krví. V zemi jsou mrtví, demonstranti pochodují na parlament, prezident odstupuje. Ale USA a Evropa dosud nehnuly ani prstem.
Jak je možné, že nás nechává netečnými tragédie národa, který je součástí našich dějin a naší kultury jako blízký příbuzný? Buenos Aires má jednu neodpustitelnou slabost. Nemá strategickou cenu, nemá moc destabilizovat svět, není centrem aktuálního politického dění, kterým by byly zájmy Západu ohroženy.
Poměrů v Argentině si všímá francouzský Le Figaro: S Argentinou je to k pláči. Tento velký národ se zase jednou stal obětí svých příliš podprůměrných vůdců. Skutečnost, že nyní dochází k nepokojům a povstáním hladových v zemi, která by sama mohla uživit polovinu celé planety, je nezvratným důkazem hospodářského bankrotu Argentiny.
A dokládá to také ztroskotání celého politického systému. Ten tvoří aliance kumpánů, kteří proměnili demokracii - vynucenou na vojácích v roce 1983 - v živořící kleptokracii.
Po stovkách, ba tisících brouzdají římské kočky po tamních náměstích a ulicích a otírají se v pouličních kavárnách turistům o nohy, píše autorka fejetonu v německém deníku Die Welt. Z obrazu věčného města si je už nelze odmyslet.
Nakonec si i městská správa uvědomila, jak velký turistický význam mají kočky pro italskou metropoli a že je třeba je chránit stejně jako antické monumenty. Opačné jednání se údajně bude stíhat a dokonce i trestat.
Kolika koček se to týká, nikdo přesně neví: údajně je jich v Římě podle hrubých odhadů na 120 000. Neznají prevenci proti infekcím, jejich srst je špinavá, prašivá, zavšivená. Některá zvířata mají jizvy - z tvrdých kocouřích bojů. Živí se lovem bohatého výběru krys a myší.
Řím však své kočky miluje. Na městské správě existuje dokonce jakýsi "kočičí telefon": místo, kam lze zavolat při porušování práv zvířat. A v jednom kostele slouží dokonce známý římský monsignore Cancino jednou za rok mši, které se mohou zúčastnit i římské kočky.
