Zahraniční tisk o snaze svrhnout uzbeckého diktátora
Francouzská kampaň o euroústavě, Američané chtějí svrhnout uzbeckého diktátora, třetí epizoda Hvězdných válek vyvolala politické debaty. To je výběr některých témat, kterými se dnes zabývají zahraniční noviny.
Deník Aujourd´hui podrobně rozebírá nový argument odpůrců přijetí evropské ústavy, podle kterých prý francouzské "ne" nebude mít tak dramatické důsledky. Umožní pouze znovu otevřít jednání o sporných otázkách. Z listu cituje náš zvláštní zpravodaj ve Francii Jan Šmíd.
Jak píše dnešní Guardian, ve Francii a Británii se pro mediální manipulaci často používá výraz Timisoara. Tak se totiž jmenovalo rumunské město, kde byli v roce 1989 zmasakrováni demonstranti proti Ceausescovu režimu. První zprávy mluvily o třech až čtyřech tisících mrtvých, později až o sedmdesáti tisících. Po svržení režimu se ukázalo, že obětí bylo dvě stě. Skepse panuje i okolo posledních událostí v Uzbekistánu. Ty totiž také vypadají jako dobře zpracovaná propaganda.
Pořád není jasné, co se vlastně v pátek v Adidžanu stalo. Oficiální verze mluví o provokujících islamistických radikálech. Západní novináři ale vidí událost jinak. Nezávislí žurnalisté tak doufají, že svou troškou do mlýna přispějí k pádu Islama Karimova. Nechápou přitom, že nepodporují svobodomyslné Uzbeky, ale americké organizace, které chystají promyšlený postup, jako v případě Kyrgysztánu. To dokazuje například to, že organizace Svobodný dům, založená CIA, která stála za oranžovou revolucí na Ukrajině, má své sídlo i v uzbeckém Taškentu, tvrdí britský list.
USA oficiálně Karimova podporují, protože v roce 2001 nechal v Uzbekistánu postavit americkou leteckou základnu. Pak se ale začal přiklánět ke svému východnímu sousedu, Číně, a to se Američanům nelíbí. Karimov si měl vzít příklad z Manuela Noriegy nebo Saddáma Husajna. Ti dobře věděli, že je lěpší být nepřítel Spojených Států, protože se vás snaží koupit. Když jste jejich přítel, tak vás bez mrknutí oka prodají, vysvětluje britský Guardian.
Ruský deník Moscow Times si myslí, že podporovat Karimova je nebezpečné. Spolupráce s diktátory, kteří se snaží zničit islámskou opozici se Spojeným státům může vymstít. Vláda, která nahradí režim Islama Karimova, pak nejspíš nebude mít Rusko ani Spojené Státy právě v oblibě. Rusko přitom žádné další problémy na svých hranicích nepotřebuje a Washington má s islamismem dost starostí v Iráku.
Poslední díl Hvězdných válek, který právě dnes přichází do kin,je silně zpolitizovaný film, myslí si americký New York Times. Epizoda III, nazvaná pomsta Sithů, totiž před svou půlnoční premiérou vyvolala emotivní diskuse. Například jistá liberální advokátní skupina plánovala utratit sto padesát tisíc dolarů za reklamní spot, který srovnává senátora Billa Frista se zápornou postavou z filmu, kancléřem Palpatinem.
Konzervativní weblogy zase přirovnávají prezidenta George Bushe k hrdinovi Anakinu Skywalkerovi. Oba prý prohlásili: kdo není s námi, je náš nepřítel. Skywalker tak zastrašoval svého soupeře Dart Vadera, Bush zase reagoval na útoky jedenáctého září. Skupina Vlastenečtí Američané proti antiamerikanismu v Hollywoodu raději film úplně bojkotuje. Politické šílení podporují sami tvůrci filmu. Režisér Gerge Lucas v žertu připomněl, že první díl Hvězdných válek běžel v sedmdesátých letech v době války ve Vietnamu, třetí epizoda zase symbolicky během války v Iráku. Mediální odborníci považují jeho chování za chytré. Je to skvělý reklamní tah, tvrdí v deníku New York Times.
