Zahraniční tisk o výsledcích voleb v Kosovu
Světová média pozorně sledují vývoj v Afghánistánu po mohutném nástupu Severní Aliance a spekulují o dalším, místy až překotném vývoji v této asijské zemi. Vítězství strany předáka umírněných kosovských Albánců Ibrahima Rugovy v parlamentních volbách v Kosovu podle zahraničních novin otevírá nové možnosti.
Španělský El País k tématu napsal: Problém USA a OSN teď zní, že v Kábulu musí co nejrychleji nastoupit prozápadně zaměřená vláda. Nepříliš povzbudivá alternativa by byl Afghánistán ovládaný válečníky a kmenovými vůdci, které boj s terorismem nezajímá. Severní aliance se stejně jako Taliban vyznačuje vyhraněným tribalismem soustředěným jen na úzké kmenové zájmy a je vlastně jen náhodou spojencem Západu.
Pro OSN nebude snadné sestavit novou afghánskou vládu, která bude bojovat proti zbytkům Talibanu a kooperovat se Západem. Američané a Britové ještě ani zdaleka nevyhráli, protože ani dopadení bin Ládina se jim dosud nepovedlo. Západní kalkulace v Afghánistánu tedy zatím ještě plně nevycházejí.
Římský Il Messaggero píše, že tisíce horských vrcholů a desetitisíce afghánských jeskyní už nebudou schopny bin Ládina ochránit. Smyčka kolem něho se stahuje - po týdnech divokých spekulací o jeho skrýších, o jeho nemocích, o jeho útěku do spřátelených zemí, o tělesných strážích z řad Arabů, ochotných pro něj zemřít. Vojenská operace v Afghánistánu se vrací k původnímu cíli: Dopadnout šéfa teroristické sítě Al-Kajdá.
Podle informací arabského listu Al-Haját zabili bojovníci "Al-Kajdá" v městě Kundus, obléhaném Severní aliancí, na tři stovky příslušníků Talibanu, kteří s nepřítelem vyjednávali o kapitulaci. Mezi 30 000 muži obklíčenými v Kundusu je údajně asi 10 000 arabských, pákistánských a čečenských stoupenců organizace "Al-Kajdá" Usámy bin Ládina. Ti údajně apitulaci kategoricky odmítli.
Severní aliance v této souvislosti oznámila, že jedná s Talibanem už o bezpodmínečné kapitulaci. Podle deníku Al-Haját prohlásil jeden z afghánských kmenových vůdců, že velitel severních provincií a guvernér města Kundus jsou ochotni odevzdat těžké zbraně a vydat ne-afghánské bojovníky ze svých řad Organizaci spojených národů. Bezpodmínečná kapitulace však podle nich nepřipadá v úvahu.
Německý deník Süddeutsche Zeitung si všímá osobnosti afghánského prezidenta Rabbáního, který před pěti lety musel násilně opustit zemi a který se teď do Kábulu vrátil. Přišel se slibem, že stabilizuje zemi do doby, než všechna etnika a všechny kmeny na společném shromáždění rozhodnou o osudu Afghánistánu. Mocenská horečka nových místodržících stoupá: všechny úřady a orgány už jsou nově obsazeny, už se zvedá i nové afghánské sebevědomí.
Z armádních kruhů se ozývá požadavek stažení zahraničních jednotek, prezident Rabbání hodlá svolat Radu starších pod svým vedením, zatímco jeho ministr zahraničí naladil smířlivější tóny vůči bojovným etnikům i vůči protiteroristické alianci. Severní aliance překvapivě rychle zapomněla, komu vděčí za svůj vojenský úspěch. Proto musí USA a jejich spojenci Rabbánímu důrazně objasnit, že mu byla moc skutečně jen zapůjčena, a přibrzdit jeho snahu zmocnit se země.
Vítězství strany předáka umírněných kosovských Albánců Ibrahima Rugovy v parlamentních volbách otevírá podle polského deníku Rzeč Pospolita nové možnosti pro budoucnost Kosova. Jaká bude? ptá se komentář deníku, ze kterého cituje zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Pavel Novák.
K parlamentním volbám v jihosrbském Kosovu poznamenává rakouský list Kronenzeitung, že pro kosovské Albánce to byl jen další krok na dlouhé cestě k vytoužené nezávislosti. Že nedali většinu hlasů "jestřábům" z osvobozenecké armády UČK, nýbrž Ibrahimu Rugovovi hájícímu demokratické metody, svědčí o zdravém realismu kosovských Albánců. Po všem, co už mají za sebou, dokáží zjevně ocenit určitou normalitu, i když ji zatím musí zajišťovat OSN a jednotky KFOR...
Kosovo bude ještě dlouho mezinárodním protektorátem. A pod ochranným deštníkem administrátorů a vojáků z různých zemí nadále bují etnická a národnostní nenávist, sklon k násilným řešením problémů a kriminalizovaná stínová ekonomika, která diktuje vlastní zákony. Volby sice přinesly úspěch jasné většině umírněných, ale radikální menšina zůstává nadále nebezpečným faktorem.
Vlámský De Standaard ke kosovským volbám napsal:
Dobrá zpráva je, že Kosovo bylo dva roky po válce a po odchodu srbské armády z provincie v červnu roku 1999 schopno jít bez násilí k volbám. Spolu s OSN stojí nový parlament, který má v prosinci zvolit prezidenta a jmenovat kosovskou vládu, před enormními úkoly. V Kosovu dnes nikdo neplatí daně, mnoho lidí neplatí účty za elektřinu a za vodu a existují obecně značné problémy jak vyrobit vůbec dost elektřiny pro všechny.
Belgický Le Soir věnuje pozornost blízkovýchodní cestě představitelů Evropské unie a mj. píše:
Arabské země kladou značný důraz na zapojení Evropy do blízkovýchodního procesu, aby tím - jak říkají - vyrovnaly silnou americkou podporu Izraele. Není proto nijak překvapivé, že egyptský prezident Husní Mubarak iniciativu evropské delegace podpořil - neboť mimo jiné přislíbila vysokou finanční pomoc, aby Káhira mohla lépe čelit následkům útoků z 11. září v ekonomice a turistice. Jsou to ony potřebné malé krůčky k tomu, aby Izraelci a Palestinci opět obnovili mírový proces, který by měl vyústit v existenci dvou států.
Slovenský tisk věnuje velkou pozornost návštěvě Miloše Zemana. Většina deníků konstatuje, že ani po jednání s Mikulášem Dzurindou a ubezpečení, že Praha nepřipravuje pro Slováky vízový režim, zůstává tato otázka nejasná.
