Zahraniční tisk píše o vývoji kolem Íránu
Íránský jaderný program míří do Rady bezpečnosti. Karikatury proroka Mohameda obletěly svět. Evropská unie potřebuje lépe komunikovat s občany. To jsou některá z témat, kterým se věnuje čtvrteční zahraniční tisk.
Evropské země navrhnou na dnešním mimořádném zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, aby otázka íránského jaderného programu byla předána Radě bezpečnosti OSN. O budoucím vývoji sporu spekuluje dnešní Le Monde.
Pro Írán nastává hodina pravdy, píše francouzský deník. Íránci už nemohou pochybovat o odhodlanosti mezinárodní komunity radikálně zastavit jejich aktivity v nukleární oblasti, ale mohou ještě doufat, že mezi státy dojde k rozporu ohledně způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout.
První dějství se odehraje dnes, pokračuje Le Monde. V úvodu se má jednat hlavně o posílení autority Mezinárodní agentury pro atomovou energii vůči Íránu, což zřejmě valnou odezvu z íránské strany nepřinese. Druhé dějství se bude týkat případných sankcí. V této diplomatické hře mají hlavní roli Rusko a Čína, které profitují z těsných vztahů s Íránem. Má se ale za to, že ani Rusko ani Čína svého práva veta nevyužijí.
K sankcím zřejmě nedojde jen v případě, že Írán pochopí, že jediná možnost, jak si může zachránit svou tvář je, pokud přijme hozené lano - "ruský kompromis". Ten předpokládá, že uran, který bude Írán potřebovat jako palivo pro své jaderné elektrárny, bude obohacován výhradně v Rusku. V každém případě jsou Rusko a Čína zahnány do rohu. Buď se přikloní na stranu Evropy a Ameriky nebo na stranu Íránu, buď zvolí zájmy své nebo zájmy mezinárodní, píše Le Monde.
Noviny ve Francii, Německu, Španělsku i Itálii přetiskly kontroverzní karikatury proroka Mohameda, které se poprvé objevily v dánském listu Jyllands-Posten. Podpořily tak polemiku ohledně svobody projevu, kterou vyvolaly tvrdé protesty v zemích Blízkého Východu proti doslova všemu, co je dánské. Celou aféru shrnuje na prvních stránkách také britský The Independent a v závěru článku cituje několik odstavců z francouzského listu France Soir, který byl zřejmě ve svých názorech nejradikálnější a pod tlakem okolností byl donucen svá tvrzení odvolat.
Vzhledem k tomu, že se tito samozvaní doktoři práva k problému postavili tímto způsobem, cituje Guardian deník France Soir, jsme nuceni své kolegy podpořit. Mohou požadovat cokoliv, my ale máme právo cokoliv karikovat. V sekulární společnosti se tomu říká svoboda projevu. Po staletí byla katolická církev jen o trochu lepší než tento muslimský fanatismus, pokračuje Guardian v citaci francouzského deníku, ale Francouzská revoluce to vyřešila a vrátila Bohu, co pochází od něj, a Césarovi, co je Césarovo.
Saúdskoarabský list Arab News přináší názor z jiného pohledu. Zdá se, že jedinými vítězi tohoto konfliktu jsou saúdské deníky, píše list. Místní noviny v uplynulých dnech zaznamenaly doslova vlnu zájmu o inzerci, ve které chtěli podnikatelé objasnit svým klientům, že stojí na straně bojkotu, nebo že nemají nic společného se severskými zeměmi.
Není známo, píše dále Arab News, zda například Carrefour stáhne z regálů i francouzské a německé produkty, teď když i tyto země přetiskly uvedené karikatury. Řetězec supermarketů Al-Othaim už ale publikoval v místním tisku celostránkový inzerát o nových výrobcích, v jehož dolní části je nápis: "Žádné dánské produkty".
Evropská unie potřebuje lépe komunikovat s občany. K tomuto přesvědčení dospěla Evropská komise. Rozhodla se proto připravit dokument zvaný Bílá kniha. Pravidelný sloupek Evropský pozorovatel je tentokrát obzvlášť jízlivý. Konstatuje, že působivou prezentaci Bílé knihy odstartovala komisařka pro komunikaci Margot Walstroemová osobitě - na tiskovou konferenci se dostavila tři čtvrtě hodiny pozdě. Rozdala pak dokumenty, které byly jaksi živější ve francouzštině než v angličtině. V anglické verzi scházely celé pasáže.
Španělští novináři pak byli překvapeni tím, že jejich jazyková verze nese datum 21. února 2002. Že by omyl? Možná, ale podle Financial Times šlo spíš o datum, odkdy se některé z návrhů na zlepšení komunikace povalovaly po šuplících v kancelářích Evropské komise.
Největší zájem vzbudil návrh Margot Walstroemové, aby televizní satelitní služba unie vysílala více schůzí živě pro zaregistrované zájemce. Tento nápad ovšem spadl pod stůl, protože se proti němu postavila bruselská Asociace zahraničních novinářů, aby její členové nepřišli o práci, uvádí ve svém sloupku Financial Times.
