Vhodnější než plošně přidat všem důchodcům je podle některých opozičních poslanců vylepšit nejnižší důchody. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích a v médiích.
„Zoufalí lidé dělají zoufalé věci,“ reagoval poslanec ODS a předseda sněmovního ústavně právního výboru Benda. Maláčová navrhuje buďto platy zmrazit na další dva roky nebo použít nový výpočet.
„Když si vezmeme, že ročně jde do ústavní péče okolo 1200 dětí, tak bychom potřebovali ročně 1200 pěstounských rodin. A to prostě nemáme,“ podtrhuje vážnost situace ředitel Amalthey David Svoboda.
Firmy, které si odložily platbu pojistného za květen až červenec, zaplatí snížené penále. Místo 4,5 procenta dlužné částky připlatí jedno procento. Vše ale musí uhradit do 20. října.
Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy.
Šéf ČSSD Jan Hamáček si s někdejším premiérem a předsedou strany Jiřím Paroubkem posílá podle svých slov textové zprávy a sdílí postřehy ohledně aktuálních politických témat.
Ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) často vystupuje také jako advokátka rovnosti žen a mužů. Když jde o neplacení výživného, najednou se levicově-liberální svět paní Maláčové rozpouští.
V úterních novinách se dočtete, že aby stavaři nepřišli o zakázky, snižují ceny, píší Hospodářské noviny. Stát podle týdeníku Hrot nechal postavit vědecká centra a teď neví, co s nimi.
V Památníku Ležáky se uskutečnil pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady nacisty. Projev pronesl Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice, pod nějž Památník Ležáky spadá.
Rodiny s nízkými příjmy by mohly dostat vyšší přídavky na děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvažuje o rozšíření okruh lidí, kteří na přídavky dosáhnou.
„Pracujeme na tom od konce března, abychom měli nějaký opravdový kurzarbeit, kdy jsou v případě potíží zaměstnanci na částečný úvazek a stát doplácí jejich mzdy,“ uvedla ministryně.
Návrhy senátu odmítla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle ní by senátní verze znamenala neúměrný zásah do příjmů státu ve výši 25,5 miliardy korun.
Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) předložilo zákon „o zálohovaném výživném“ loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila.
Úřady práce by v příštích dvou letech měly pomáhat s hledáním práce lidem už v době, kdy jsou ve výpovědní lhůtě nebo jim ztráta zaměstnání hrozí. Počítá s tím projekt takzvaného outplacementu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Externí účetní firma odeslala podklady se zpožděním dva dny a platby sociálního a zdravotního pojištění tak měly několik dní zpoždění. Spolek proto formálně nesplňoval podmínku bezdlužnosti.
„Já si myslím, že za celou řadu věcí, které se staly, by výměna byla namístě,“ řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). připomněl také, že zdravotníci stále neobdrželi odměny za práci během epidemie.
Hospodářské komoře také vadí, že poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních zákonodárců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit.
Nezisková organizace Klub svobodných matek zjišťovala, jak jsou na tom po dvou měsících koronavirových opatření. A ukazuje se, že finanční situace se výrazně zhoršila u více než poloviny dotázaných.
Komora daňových poradců tvrdí, že zákon o odpuštění penále firmám ve výsledku přitíží. Namísto osmi dní na přihlášení nového zaměstnance na to totiž budou mít dny dva. Navrhovatelka to ale odmítá.
Ministerstvo práce program spustilo 6. dubna. V pátek resort uvedl, že do 21. května se vyplatilo 631 200 příspěvků za zhruba 5,43 miliardy korun, a to za březen a duben.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že návrh na snížení sociálních odvodů se finalizuje a v pondělí by jej měla projednat tripartita i vláda.