Léto je příznivé jak pro jídlo tak i umění. Šéfkuchaři si libují, že jsou zelenina a ovoce čerstvé, hudba lépe zní, na zahradě se skvěle čte. A do umění se často prolíná i gastronomie.
O díla Toyen je tradičně velký zájem. Její obraz s názvem Samotáři z roku 1934 se letos v květnu na aukci prodal za 54 milionů korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky.
Miroslav Koval vyrostl v dětském domově jako dítě tzv. třídních nepřátel, dětství mu zničili pokrokoví komunističtí budovatelé lepšího a spravedlivějšího světa.
Aukčním rekordem umělce zůstává obraz s názvem Zátiší, vydražený před sedmi lety za cenu 18,49 milionu korun. Sběratelé v nedělní aukci nakoupili i další díla.
Obraz Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se na aukci prodal za 16 milionů korun. I s aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 19,84 milionů korun.
Malba dlouho visela v bytě jedné obyvatelky města Compiègne severně od Paříže a rodina si myslela, že jde o obyčejnou ikonu. Cena díla se odhaduje na čtyři až šest milionů eur (103–155 milionů Kč).
Obraz Jana Preislera Dívka v modrém se na nedělní aukci v Praze prodal za 7,8 milionu korun bez dražební provize. Za cenu 2,9 milionu korun našlo nového majitele i Zátiší s pomerančem od Emila Filly.
PRO A PROTI. Když Alfons Mucha tvořil Slovanskou epopej, počítal s tím, že má být kulturním dědictvím a propagátorem Československa, domnívá se pražský radní pro kulturu Jan Wolf z KDU-ČSL. Vnuk slavného malíře John Mucha s ním částečně souhlasí. Zároveň ale upozorňuje, že jeho dědeček nikdy nechtěl, aby epopej cestovala po světě.
Desítky let bádání v regionálních sbírkách starého malířství už počtvrté zúročí Muzeum umění Olomouc. Tým historiků umění připravil poslední pokračování Olomoucké obrazárny - řady expozic malířských pokladů z olomouckých fondů. Po italském, nizozemském a středoevropském malířství se výstavy a vědeckého katalogu dočkalo evropské malířství 19. století. Návštěvníci Arcidiecézního muzea v Olomouci uvidí reprezentativní výběr zhruba sedmdesáti obrazů.
Česko bude půl roku bez svého nejdražšího obrazu. Tizianův obraz Apollon a Marsyas půjčí olomoucké arcibiskupství do Metropolitního muzea umění v New Yorku. Výměnou do olomouckého Arcidiecézního muzea na čas přibude jeden z obrazů slavného malíře a sochaře řeckého původu El Greca.
Komorní výstavu věnovanou grafice rakouského umělce Oskara Kokoschky můžete vidět v paláci Kinských na pražském Staroměstském náměstí. Ukazuje například některé kresby z cest nebo soubor Koncert, zobrazující mladou ženu při poslechu hudby.
Jestli dokážou Bretaň zachytit lépe Češi nebo Francouzi, první ročník soutěže o cenu Jana Zrzavého neukázal. O vítězství se podělila francouzská studentka se svým českým kolegou. Akce dala mladým umělcům šanci jít ve stopách českého malíře. Především ale připomněla význam a dílo Jana Zrzavého, který kdysi Bretaň na plátně přivezl až do Česka.
Dlouhé fronty před výstavou umění jsou na české poměry dost ojedinělým úkazem. Přesto - vidět ho můžete. A to na pražském Hradčanském náměstí, kde v Salmovském paláci vrcholí výstava František Kupka - Cesta k Amorfě. Denně si ji tam přišlo prohlédnout až dva a půl tisíce lidí a končí v neděli
Třicet let čekaly stropní malby Mikoláše Alše, až opět prozáří hlavní foyer pražského Národního divadla. Náročná oprava vzácných lunet začala minulý týden. Na průběh restaurace čtrnácti nástěnných maleb ve tvaru půlměsíce se přišel podívat také jeden z posledních žijících Alšových potomků, Jaroslav Mikoláš Vojna.
Ani napětí a nepokoje umělce nezastaví. Musí zkrátka tvořit třeba za doprovodu kalašnikovů. Platí to i pro libyjské malíře v Benghází, kteří se navzdory všemu rozhodli uspořádat reprezentativní výstavu svých děl a kandidovat své město na metropoli libyjské kultury pro příští rok.
Stvořitel Universa - tak si říkal švýcarský umělec Adolf Wölfli, jehož výstava právě probíhá v Galerii Hlavního města Prahy. Divadlo Archa společně s výtvarníkem Petrem Niklem, laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, tomuto velkolepému umělci připravilo hudebně vizuální představení. Ani samotní představitelé ale ještě netuší, jak vlastně bude inscenace Vlci v srdci vypadat.
Moře, tak by se mohla jmenovat výstava českého malíře v Paříži Miloše Síkory. Na většině obrazů v Českém centru jsou majáky, lodičky nebo útesy v krásném subtilním světle. Takto podle našeho spolupracovníka Jana Šmída vypadá Bretaň pohledem někoho, kdo se narodil v zemi, která moře nemá.
2:36
|Milan Kocourek, Marína Dvořáková, Simona Bartošová|Výtvarné umění
V Národní galerii v Londýně dnes začíná výstava obrazů patrně nejslavnějšího malíře středověku Leonarda da Vinci. Je to dosud nejúplnější přehlídka Leonardových obrazů kdekoli ve světě. Obrazy na výstavu zapůjčily galerie z celého světa, například Francie, Ruska, Polska nebo Spojených států.
Jedna z našich nejvýraznějších současných malířek Adriena Šimotová dnes slaví 85. narozeniny. Známá je hlavně díky své originální technice zpracování děl. Její práce je možné shlédnout i v pařížském Centru Pompidou nebo ve vídeňské Albertině.
V Císařské konírně Pražského hradu začala tento týden objevná výstava malířky Růženy Zátkové. V Česku málo známá výtvarnice žila na přelomu minulého století a velkou část života strávila v cizině. Žákyně Antonína Slavíčka byla ovlivněna symbolismem a futurismem – především ale byla ženou nespoutaného ducha, která v mnohém předběhla svou dobu.V Císařské konírně o tom najdete mnoho důkazů.
"Prado má nového Bruegela,“ volají si nejspíš historici umění a kurátoři po objevu španělských kolegů. Experti tohoto vyhlášeného madridského muzea totiž oznámili, že mají v rukou dosud neznámý obraz proslulého vlámského malíře Pietera Bruegela staršího.