Peníze na pomoc Ukrajině mohou lidé posílat buď rovnou na sbírkové účty nevládních organizací, nebo využít portál na webu Darujme.cz. Tam najdou odkazy na sbírky víc než 40 organizací.
Poděbrady||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Za šestnáct měsíců shromáždili soudruzi ze Státní bezpečnosti tisíce stran hlášení o sedmdesátiletém důchodci z Poděbrad. V polovině 80. let na něj nasadili desítky agentů.
Mezi 18. a 26. lednem 1942 (ve třech transportech označených písmeny R, S a T) muselo odjet z Plzně do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí – svobody se dožilo jen 204 z nich.
Po válce byl pro řeckokatolíky v Československu v rámci protikatolické politiky přichystán sovětský scénář: návrat k pravoslaví. Proto se také operace Státní bezpečnosti označovala jako „akce P“.
Novenko o své činnosti za války musel dlouho mlčet, teprve po roce 1989 se o něj začala zajímat média a obdržel řadu vyznamenání a ocenění. Dnes je mu 92 let a žije v Moravské Nové Vsi.
Jarmila Stibicová, Jiří Lukšíček, František Vaczula a Lívia Herzová jsou letošními laureáty Cen Paměti národa. Ve Vinohradské 12 připomínáme jejich životní příběhy.
Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, ve středu v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti.
Samet na školách je společným projektem spolku Díky, že můžem a organizace Post Bellum. Školám nabízejí přednášky, workshopy a další aktivity do výuky.
Česko si ve středu připomene 32 let od sametové revoluce a 82 let od uzavření vysokých škol nacisty. Historické události si Češi připomenou různými způsoby, od pietních aktů až po kulturní události.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Froyd si odseděl jedenáct ve vězení. Pustili ho v roce 1965, nemohl si však najít práci. Až po sametové revoluci se mu splnil jeho sen a procestoval Spojené státy.
Praha||Adam Drda, Vít Lucuk|Historie|Příběhy 20. století
Vesnice Ledochovka ležela na Volyni, v ostrožském okrese. Jméno dostala podle šlechtického rodu Ledóchowských, před válkou v ní žilo 51 českých rodin, 15 polských, čtyři ukrajinské a jedna židovská.
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí. Všichni přicestovali z Československa do tehdejší Jugoslávie a pokoušeli se o útěk do Itálie.
Svědectví o tom, jak si skauti v lágrech pomáhali. Například Stránský alias Jíra, Navrátil, Färber alias Hurvínek, Zahrádka, Zelený alias Káďa, jejichž příběhy uchovává Paměť národa.
Odsouzen komunistickým režimem byl nejen otec, ale i celá rodina. Manželka těžko hledala práci, děti měly znemožněné studium. Nejstarší z nich Marta Zápotočná přesto zvládá svůj osud.
Angličtina Jaroslavu Peprníkovi přinesla řadu krásných chvil, ale rovněž fatální existenční problémy – jeho pobyt na letní škole v Londýně se patrně stal jízdenkou k „černým baronům“.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Tento měsíc zemřel Jan Vodňanský. Inženýr, filozof, básník, písničkář, autor dětských pohádek. Zanechal tu úžasné literární dílo, ale také mimo jiné unikátní čtyřhodinový záznam vzpomínek.
Alexej Nikolajevič Kelin, procházející érou tuzemského socialismu s kádrovými kaňkami, se sto let po vzniku nezávislé protibolševické kozácké republiky na Donu stal kozáckým atamanem.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Po válce pracoval Ladislav Bém v jednom jáchymovském uranovém dolu. Problémy tamních politických vězňů přehlížel, považoval je za obyčejné dělníky. Co se dělo na lágrech, to prý nebyla jeho starost.
„Všimněte si, že u nás se ‚bojuje‘ s virem, ‚válčí‘ se s inflací, ‚mobilizuje se‘ do voleb, ale do Afghánistánu a do Iráku, tedy do skutečně válečných podmínek, se jezdilo a jezdí ‚na mise‘.“
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas|Historie|Příběhy 20. století
V roce 1970 poslal královéhradecký soud do vězení tři mladíky: Jeníka, Doubka a Dolenského. Nejvíc dostal čtyřiadvacetiletý Miroslav Jeník – deset měsíců.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Před 79 lety zahájila nacistická vojska obléhání Leningradu. Blokáda trvala 29 měsíců do konce ledna 1944. Celou hrůznou anabázi prožila, kde žila u babičky, jedenáctiletá dívka Irina Juřinová.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
Z pohořelického lágru, kde řada žen a dětí zemřela, se dostala s bratrem zpátky do Brna jen díky tomu, že se maminka svých dětí na místě zřekla a svěřila je k vychování manželově sestře.
Praha||Mikuláš Kroupa, Markéta Reszczyńská, Jan Kvapil|Historie|Příběhy 20. století
Na výzvu dokumentaristů „Pomozte nám objevit tyto děti“ se ozvaly desítky lidí. A i díky nim novináři dosud vypátrali pět z nich. Podle starostů ze slovenského Údolí smrti už většina nežije.
Nebýt pandemie koronaviru, tak by se v sobotu konal Běh pro Paměť národa. Jeho cílem bývá tradičně získat finanční částku na podporu jedné z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě.