Dodávku dostane kněz Vasyl Vyrozub, který má za sebou pohnutý osud. Po začátku invaze ho zajali Rusové, drželi 70 dnů a také ho mučili. Nyní vypravuje vojenské pohřby.
Sbírku s názvem Drony Nemesis spolek spustil 22. prosince loňského roku a za měsíc jim přispělo patnáct tisíc Čechů a Češek. Nejvyšší příspěvek, který spolku přistál na účtu, byl pět milionů korun.
Praha||Mikuláš Kroupa, edr|Historie|Příběhy 20. století
Jak slavili Vánoce na celách, samotkách? Co vězni zažívali a jak se s těžkými chvílemi vyrovnávali? Příběhy 20. století přináší úryvky ze vzpomínek pamětníků na těžké a dojemné Štědré večery.
Otce Jany Rejtharové za druhé světové války popravili nacisti za protinacistický odboj. Příběh její rodiny teď zpracovaly žákyně jedné pražské základní školy pro projekt Příběhy naších sousedů.
Podle Mikuláše Kroupy je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu,“ popisuje.
Strahovský stadion opět nabídne přes léto Festival paměti národa. Součástí budou komentované prohlídky, projekce dokumentů s debatami a doprovodný program jako koncerty nebo výstavy.
První běh odstartoval v sobotu v půl desáté dopoledne v pražské oboře Hvězda. Účastníci se mohli vydat buď na pěti, nebo na desetikilometrovou trasu. Za týden se běh koná i v dalších městech.
„Požádal nás jeden voják, abychom mu sehnali periskop. Žádný moderní, ale starý sovětský. Když nemusí voják vystrkovat hlavu ze zákopu, méně riskuje život,“ říká Martin Kroupa.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Svědectví Jarmily Kovářové, která prožila pět let ve slovenských věznicích. Její tatínek totiž nechtěl odevzdat rodinný majetek do JZD a postavil se komunistickému útlaku.
Dokumentarista Viktor Portel se vydal na Balkán zachytit ozvěny a palčivá traumata z dob války společně s vyšetřovatelem válečných zločinů Vladimírem Dzuro. Chtěl natočit příběh o době i lidech.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
„Sami Ukrajinci nás prosili, abychom sanitky neoznačovali červeným křížem, protože to je pro ruské agresory o to lákavější cíl,“ říká koordinátor sbírky Paměti národa Martin Ocknecht.
„Zrada v 38. roce, převrat v 1948, sovětská okupace v 1968... Toto všechno nás zavazuje k tomu, abychom pomáhali," vysvětluje proč jsou Češi tak ochotní pomáhat Ukrajině.
Řeholnice Marie a Františka Řezáčovy alias sestra Irena a Helena se 50 let starají o mentálně postižené, staré a nemocné v klášteře na Velehradě. Málokdo zná jejich životní příběh.
Praha||Mikuláš Kroupa, Jan Horník|Historie|Příběhy 20. století
Ve třiceti letech měl parašutista Husník za sebou ledasco – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích, zatčení vojenskou policií, znovu týrání tentokrát v komunistické režii a trest 13 let.
Začíná Festival paměti národa. Diskuze s pamětníky, historiky a dokumentaristy letos doplní výstava vraků ukrajinských aut dovezených přímo z oblastí rusko-ukrajinských bojů.
„Někdy se mi zdá, že normalizace byla v určitých ohledech těžší, než když vás někdo například fyzicky trápí. Za normalizace šlo o zničení duše,“ říká katolík a disident Pavel Záleský.
Praha||Adam Drda, Andrea Jelínková|Historie|Příběhy 20. století
V červenci 1942 musela Eva nastoupit spolu s rodiči do transportu a odjet do ghetta v Terezíně. Jejího muže Viléma poslali na práci do tábora Mořina, později zemřel v Terezíně při tyfové epidemii.
„Historická blízkost těchto událostí možná vyostřuje vnímání současné ruské agrese na Ukrajině. Protože je to něco obdobného,“ uvažuje bývalý ministr kultury.
Židovský mladík Alexander Feuerstein zůstal po válce sám. Nacisté zavraždili jeho rodiče i šest jeho sourozenců. Chtěl odejít do rodící se nové země – Izraele. Putoval ale do komunistického kriminálu.