Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Po válce pracoval Ladislav Bém v jednom jáchymovském uranovém dolu. Problémy tamních politických vězňů přehlížel, považoval je za obyčejné dělníky. Co se dělo na lágrech, to prý nebyla jeho starost.
„Všimněte si, že u nás se ‚bojuje‘ s virem, ‚válčí‘ se s inflací, ‚mobilizuje se‘ do voleb, ale do Afghánistánu a do Iráku, tedy do skutečně válečných podmínek, se jezdilo a jezdí ‚na mise‘.“
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas|Historie|Příběhy 20. století
V roce 1970 poslal královéhradecký soud do vězení tři mladíky: Jeníka, Doubka a Dolenského. Nejvíc dostal čtyřiadvacetiletý Miroslav Jeník – deset měsíců.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Před 79 lety zahájila nacistická vojska obléhání Leningradu. Blokáda trvala 29 měsíců do konce ledna 1944. Celou hrůznou anabázi prožila, kde žila u babičky, jedenáctiletá dívka Irina Juřinová.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
Z pohořelického lágru, kde řada žen a dětí zemřela, se dostala s bratrem zpátky do Brna jen díky tomu, že se maminka svých dětí na místě zřekla a svěřila je k vychování manželově sestře.
Praha||Mikuláš Kroupa, Markéta Reszczyńská, Jan Kvapil|Historie|Příběhy 20. století
Na výzvu dokumentaristů „Pomozte nám objevit tyto děti“ se ozvaly desítky lidí. A i díky nim novináři dosud vypátrali pět z nich. Podle starostů ze slovenského Údolí smrti už většina nežije.
Nebýt pandemie koronaviru, tak by se v sobotu konal Běh pro Paměť národa. Jeho cílem bývá tradičně získat finanční částku na podporu jedné z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě.
Důvodem k rezignaci je podle něj to, že správní rada odmítla přijmout usnesení o sbírce pamětníků Post Bellum – Paměť národa, že nahrávky a data jsou pro Muzeum paměti 20. století žádoucí.
„Chceme, aby se Dům pážat stal nejen živým místem setkávání s historií, ale přispíval také k veřejné debatě o vztahu naší minulosti k aktuálnímu dění,“ poznamenal Kroupa.
Před 101 lety skončila první světová válka. Na 11. listopad připadá i Den válečných veteránů, kteří se zapojili do boje za svobodu a demokracii. Tento den se v Česku slaví jako významný od roku 2001.
„Mnozí lidé dnes tvrdí, že v devětaosmdesátém už bylo jasné, že se komunistický režim v ČSSR každou chvíli zhroutí. Jenže ono se to zdá jasné teď, když se díváte zpátky,“ říká spisovatel a novinář.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Tichý se totiž dopustil nanejvýš zavrženíhodného činu: zradil socialismus, emigroval do Západního Německa. Bylo třeba ho veřejně a před celou třídou odsoudit.
Do Fóra Karlín by měl zavítat i pamětník Eduard Marek, který jako dobrovolník nastoupil na vojnu k 1. leteckému pluku TGM, účastnil se Pražského povstání a byl členem třetího odboje.
Až překvapivě velká část Čechů zastává podle průzkumu Paměti národa názor, že za socialismu „bylo líp“. Co ovlivňuje historickou paměť národa? A není zapomínání vlastně nevyhnutelné?
Slovákovi Alexandru Gajdošovi šlo za druhé světové války nejméně třikrát bezprostředně o život. Zachránili ho přitom lidé, od kterých pomoc rozhodně čekat nemohl - nacisté.
Během Slovenského národního povstání dokázal Branislav Tvarožek několikrát přesvědčit nepřátelské vojáky o své „spolehlivosti“, ze zajetí se mu nakonec podařilo utéci a opět spolupracoval s odbojem.
Letošní ročník měl dva termíny. Minulou sobotu se běželo v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem a tuto sobotu v Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové, Třebíči a Uherském Hradišti.
Letošní sbírka Paměti národa ke Dni válečných veteránů byla rekordní. Prodejem vlčích máků i příspěvky na webových stránkách se podařilo vybrat 1 290 406 korun.