Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné.
Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní.
Jídelníček neandrtálců byl pravděpodobně méně masitý, než jsme se původně domnívali. Stravovali se tím, co bylo po ruce. V Belgii se živili nosorožcem srstnatým, zatímco ve Španělsku vzali za vděk houbami, piniovými oříšky a mechem. S odkazem na nově zveřejněnou studii australských vědců o tom informovala agentura AP.
Nová genetická studie zveřejněná v časopise Nature ukázala, že předci většiny dnešních Evropanů přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety. Pro české vědce ale bylo zajímavější zjištění, jaký typ člověka v tehdejší Evropě převládal. Podle výsledků mezinárodního týmu, na kterém se podíleli i archeologové z Masarykovy univerzity v Brně, převládal v Evropě doby ledové genofond lidí z Dolních Věstonic.
Archeologové u Brna pátrají po špercích, které mohl před 43 tisíci lety před naším letopočtem vyrábět lid kultury označované jako bohunicien. Pokud šperky najdou, může jít o jeden ze zásadních důkazů výskytu moderního člověka v Evropě.
Předchůdci moderního člověka byli nejspíš mnohem zručnější, než si vědci doteď mysleli. U jezera Turkana v Keni objevili dosud nejstarší kamenné nástroje. Kladiva, kovadliny nebo pěstní klíny jsou prý o 700 tisíc let starší než dosavadní nálezy, a to z nich podle BBC dělá nejdůležitější antropologický nález za posledních 50 let.
Právě dnes uplynulo 110 let, co se narodil jeden z nejvýraznějších českých ilustrátorů Zdeněk Burian. V žádné české knihovničce nechyběla kniha s jeho ilustracemi. Burianovy kresby pravěkých ještěrů, brontosaurů a mamutů ovlivnily generace velkých i malých čtenářů. Jak ale teď nově vychází na světlo, ovlivnily nejenom je. Burian zřejmě zaujal i japonské filmaře, kteří natočili legendární Godzillu.
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
Přerovská místní část Předmostí, která se do učebnic zapsala jako významné pravěké naleziště v Česku, vydala další svědectví nejstaršího osídlení města. Archeologové využili opravy parovodu a na několik dnů obsadili výkopové jámy v ulici Pod Skalkou. A byli úspěšní. Pod zemí objevili mamutí zuby, kosti i první nástroje našich pravěkých předků. Nálezy jsou staré až 30 tisíc let.
Zásadní objev se podařil archeologům u Trnavy v severní části Třebíčska. Poprvé v této oblasti narazili na pozůstatky pravěkých lidí. Při povrchovém sběru je zaujal štípaný artefakt, který pochází z výroby nožíků, dlát nebo sekyr. Může být starý až 12 000 let.
Příprava, zpracování a samotná konzumace pokrmů v pravěku se staly námětem výstavy v zábřežském muzeu, která na základě vědeckých archeologických poznatků a ikonografických pramenů přibližuje „stravování“ našich prapředků.
Co jedli lidé v pravěku, jak se oblékali a v čem žili, zjistíte na Muzejní noci v Žižkově památníku v Trocnově u Borovan. A to už dnes po 17. hodině. Jihočeské muzeum tam za pár dní postavilo pravou mezolitickou osadu, připravilo středověkou kuchyni i formy na odlévání železa.
Jedinečný nález z pravěku je ode dneška jen na dva dny k vidění v teplickém muzeu. Zlatý a bronzový poklad našel místo lásky na prvního máje ústecký učitel u Libochovan na Litoměřicku.
Zlatý a bronzový poklad našel začátkem května ústecký učitel na Litoměřicku. Předal ho teplickým archeologům a ti ho dnes představili. Nález je jedinečný tím, že jde o zatím největší soubor únětické kultury u nás.
Mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi vznikne do roku 2015 unikátní archeopark. Návštěvníkům dá možnost nahlédnout do jednoho z nejvýznamnějších archeologických nalezišť doby kamenné. Jak dokazují mnohé vzácné památky, tamní lokalita patřila v době lovců mamutů k těm nejosídlenějším v Evropě.
Ve Všestarech u Hradce Králové dnes archeologové poprvé představili unikátní muzeum pravěku. V takzvaném Archeoparku se návštěvníci dozví, jak pračlověk žil, kde bydlel i jaké nástroje používal. Projekt vznikal více než rok.
|Jana Zemková, Mirko Kašpar, Simona Bartošová|Výtvarné umění
Do přerovského Muzea Komenského se za přísné policejní ochrany vrací jedna z nejcennějších národních památek nalezených na území města. Jde o umělecké dílo z doby pravěku, které dostalo jméno Předmostská venuše. Společně s dalšími pravěkými uměleckými předměty bude rytina ženy na mamutím klu součástí nové muzejní výstavy Umění z času lovců.
Muzeum pod širým nebem v osadě Křivolík u České Třebové dnes a zítra ožije prací kovotepců, kovářů i tkalců. Nebudou chybět ani kulinářské speciality včetně pravěkého piva. Začíná totiž dvoudenní Festival živého pravěku, který pořádá občanské sdružení Bekrí.
Američtí archeologové oznámili nález uměleckého díla starého 13 000 let. Je to úlomek kosti, do které neznámý umělec z Floridy vyryl obraz mamuta nebo mastodonta.
Indické supy zřejmě budou v jejich smutném osudu následovat také jejich příbuzní z Afriky. Příčinou úbytku afrických supů je pesticid určený lvům a hyenám.