Expedice Monoxylon je ve třetině. Archeologové ve Středomoří plují na replice pravěkého plavidla

Expedice Monoxylon, která chce v replice pravěkého plavidla překonat cestu z pevninského Řecka na Krétu, má za sebou první třetinu cesty. Týmu se podařilo po šesti dnech přistát na ostrově Milos, uvedl kameraman výpravy Jan Bartoň. Expedice navazuje na dřívější námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů. Většina členů týmu pochází z Východních Čech, jsou tam ale také dva Slovinci, Slovák a Řek.

Hradec Králové/Melis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Experimentální archeologové na expedici Monoxylon. | Foto: Honza Bartoň | Zdroj: ČTK

Expedice vyplula v sobotu 25. května z řeckého přístavu Lavrio. Od té doby absolvovala zhruba 150 kilometrů, dosáhla břehů ostrovů Makronisos, Kea, Kythnos, Serifos, Sifnos a Milos. „Ukázalo se, že člun je na svojí cestu více než dobře připraven a je výborně uzpůsoben pro plavbu na moři. Posádka se na něm stabilně pohybuje rychlostí 4,5 až pět kilometrů za hodinu,“ uvedl Bartoň.

Čtyři Britové chtějí dobýt jižní pól pouze za pomoci obnovitelné energie

Číst článek

Počasí několikrát umožnilo použít plachtu, rychlost lodi se pak zvýšila na 7,5 kilometru za hodinu. Výprava se dokonce rozhodla vyzkoušet člun v krizových a velmi náročných situacích. V úterý v zálivu ostrova Kythnos testovala převrhnutí plavidla. Člun, který se otočil dnem vzhůru, byl bez problému vrácen zpět do původní polohy a po vylití vody byl po několika minutách způsobilý k další plavbě.

Podle Bartoně jsou kromě ojedinělých náznaků mořské nemoci a menších odřenin a šrámů všichni členové výpravy ve velmi dobré kondici a optimistické náladě. „Snad jediným problémem tak může být fakt, že zásoby jídla po třetině expedice jsou na své polovině," uvedl Bartoň.

Replika pravěkého plavidla

Ostrov Milos je důležitý i pro historický kontext expedice. V období neolitu se tam těžil obsidián, tedy sopečné sklo, které bylo používáno na výrobu nástrojů a bylo rozváženo po celé egejské oblasti.

Námořní trasa expedice z Attiky přes řetězec ostrovů na Krétu měří asi 400 kilometrů. Plavbou v Egejském moři v replice pravěkého plavidla chce posádka přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Součástí experimentu má být proto i přeprava nákladu, který dávní kolonizátoři Středomoří mohli mít.

Žluté trabanty zdolávají hornatou část Bali. Expedici zpomalila hustá doprava

Číst článek

Výpravy se účastní 22 lidí, navíc kameraman a lodivod moderní lodi, která člun doprovází. V posádce jsou převážně Východočeši, ale také dva Slovinci, jeden Slovák a Řek.

Expedice navazuje na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995 a 1998. Trasa expedice Monoxylon II v roce 1998 vedla západním Středomořím a téměř výhradně se držela pobřeží. Její členové urazili v devítimetrovém člunu 800 kilometrů. První expedice v roce 1995 přepádlovala 300 kilometrů přes ostrovy napříč Egejským mořem na člunu o délce šest metrů.

Předlohou současného člunu je 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Člun, na kterém expedice plula ve Středomoří před dvaceti lety, doznal značných změn. Po odebrání dřevní hmoty je lehčí a rychlejší.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme