Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se stala globální velmocí finančních technologií.
S politicko-diplomatickou delegací prezidenta Petra Pavla do litevského Vilniusu dorazili také zástupci českých firem a akademické obce. Ti se zúčastnili byznys fóra a vědecké konference.
Ukrajinský prezident dodal, že od Íránu Rusko kupuje drony a jedná s ním také o dodávkách raket. Dohody ohledně raket ale podle něj Moskva s Íránem ještě nedosáhla.
„Scházíme se v době geopolitického napětí. Je důležité mluvit o tom, co ještě můžeme společně udělat,“ pronesl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis po jednání se svým českým protějškem.
Důstojník nelegálně překročil litevskou hranici a dostal se až do Vilniusu, než jej na autobusovém nádraží v hlavním městě ve čtvrtek zadrželi pohraničníci.
Zelenskyj těsně před svým příletem označil za „bezprecedentní a absurdní“, aby spojenci nestanovili časový rámec pro přijetí či přizvání Ukrajiny do NATO.
NATO má poprvé od konce studené války podrobný návod, jak se bránit případnému útoku Ruska. Co přinesou nové obranné plány, popsali pro iROZHLAS.cz český velvyslanec v NATO a šéf české armády.
Země skupiny G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.
„Zelenskyj by byl přirozeně rád, kdyby se Ukrajina stala členskou zemí kvůli bezpečnosti země i kvůli tomu, že by to bylo během jeho prezidentství,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.
Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.
Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, neví se, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války.
Stíhačky, protivzdušná obrana a všudypřítomní policisté. Litva hostí dvoudenní summit NATO a neponechala nic náhodě. Do lukašenkovského Běloruska je to z Vilniusu jen třicet kilometrů.
„Když chtějí Američané dodat Ukrajině kazetovou munici, tak z Evropy zní ‚to je překročení nějaké linie‘. Ale Rusové stále překračují linie. A my máme bojovat podle nějakých pravidel?“ ptá se Baar.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý vedoucí představitelé aliance shodli. Integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„V tomto je prezident Erdogan mistr, jakékoliv další natahování by mohlo naopak popudit partnery a mohl by i ty zisky ztratit,“ říká v rozhovoru slovenský generálporučík v záloze Pavel Macko.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
„Spojenci se dohodnou na novém balíku zvýšené podpory pro Ukrajinu, zhodnotí její dlouhodobé potřeby a rozšíří plány pro vzájemnou spolupráci s NATO,“ řekl Sullivan.
Jednatřicet aliančních lídrů čeká jednání o další pomoci Ukrajině nebo o nových plánech na obranu Západu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel. Očekává se, že dorazí i Volodymyr Zelenskyj.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Další summit NATO začne už v úterý ve Vilniusu. Měla by na něm Ukrajina dostat jasnou pozvánku do NATO? Jaký názor na to má bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda a analytik David Stulík?
Dalším, kdo s nadějemi čeká na výsledky vilniuského summitu, je Ukrajina, která rovněž usiluje o přijetí do NATO. Podle Jana Jireše ale Ukrajinu zřejmě žádné velké překvapení nečeká.
„Bude se snažit získat co největší podporu, ačkoliv Ukrajinci chápou, že přímo na summitu nemohou očekávat pozvánku do Aliance,“ vysvětluje komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Jaký bude program summitu NATO ve Vilniusu, jaké garance nabídnou členské státy Ukrajině a co očekávat od Ruska? O tom mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula. Podle Turecka Švédsko stále nesplnilo všechny požadavky pro vstup.
Stockholm podle Stoltenberga udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky. Rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
Devětačtyřicetiletý Rinkévičs působí v čele diplomacie od roku 2011. Coby hlava státu, která má v Lotyšsku převážně ceremoniální roli, se zúčastní červencového summitu NATO ve Vilniusu.
