O zadržení dvou britských občanů, kteří bojovali na ukrajinské straně proti ruské invazi a byli zřejmě minulý týden zadrženi v Mariupolu, informovala už dříve britská média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu novinářům řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.
Human Rights Watch zaznamenala případy mezi 27. únorem a 14. březnem, jichž se ruští vojáci dopustili vůči civilistům v okupovaných oblastech kolem Černihivu, Charkova a Kyjeva.
Dvě taktické skupiny ruských sil se podle ukrajinského generálního štábu stáhly z oblasti Kyjeva zpět do Běloruska, informovala v noci na pondělí agentura DPA.
Válka na Ukrajině pokračuje s vysokou intenzitou i na jejím východním konci. Svou cestu do Luhanské a Doněcké oblasti popsal zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.
V aktivních zálohách je přes 3500 lidí, letos armáda plánovala tento počet navýšit o dalších 1200. Před válkou na Ukrajině trval vstup nejméně čtyři měsíce, nyní se lhůta kvůli zájmu prodlužuje.
Posílení vojsk v rámci východního křídla NATO bude reakcí na útok Ruska na území Ukrajiny. Na Slovenskou mohou své vojáky vyslat také Německo, USA, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko.
Mluvčí resortu Konašenkov dále podle agentury TASS uvedl, že ruské síly budou pokračovat v likvidaci zahraničních žoldnéřů. Agentura AFP poznamenala, že tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Západní státy vyslyšely volání prezidenta Zelenského po dobrovolnících a umožnily svým občanům zapojit se do bojů. Odborníci však říkají, že se jedná spíše o symbolické gesto a morální vzpruhu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský označil ztráty na ruské straně za „kolosální“. Doufá v dialog mezi Kyjevem a Moskvou, který by se mohl uskutečnit v Jeruzalémě.
Z Ukrajiny už do Polska uprchl asi milion lidí. Opačným směrem zamířilo už přes 66 tisíc ukrajinských mužů, aby podpořili obranu proti ruské invazi. Do ukrajinské armády se plánují zapojit i Češi.
Rusko shromáždilo u hranic s Ukrajinou přibližně 150 tisíc vojáků, což na Západě vyvolává obavy z hrozícího útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva záměr provést invazi popírá.
Evropské země se z afrického regionu ale zcela stáhnout nechtějí. Momentálně hledají náhradní hostitelksou zemi, ve které by působily. V potaz připadá Niger.
Na Ukrajině sílí obavy z ruské intervence. Podle agentury Reuters Spojené státy stahují své občany z monitorovací mise v Doněcku, metropoli proruských separatistů.
Ve srovnání s lety 2014-15 je ve vesnici pana Sergeje relativní klid. Obec měla původně okolo pěti set hospodářství, obydlených zůstalo 25. Zbyli v ní pouze ti, kteří nemají kam odjet
Kyjev na východě země očekává možné provokace. I proto jsou vojáci na základnách v plné pohotovosti. Na jednu takovou základnu se dostal i reportér Radiožurnálu Martin Dorazín.
Putin po jednání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nicméně vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou.
Výcvik se totiž odehrál ve městě, které se nachází nedaleko jaderné elektrárny Černobyl, kde před téměř 36 lety explodoval reaktor a výsledkem byla nejhorší jaderná havárie v historii.
Už na první pohled se liší. Nový vzor je kombinací zelené s odstíny hnědé a barevné plochy jsou různě velké i různě stínované. Vojáky by měly nové uniformy maskovat i například v zastavěné oblasti.
Rozhodnutí souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na 100 000 svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že USA a NATO v reakci na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. K těm podle něj patří třeba nerozšiřování NATO.
Americký prezident Joe Biden v noci na sobotu řekl, že Spojené státy brzy přesunou nevelký počet svých vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí v Ukrajině. Neupřesnil kam.
Vyslání vojáků na východ Evropy by bylo dalším prostředkem nátlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, který by podle Američanů mohl v únoru zaútočit na Ukrajinu.
