V zemi od loňského únoru vládne vojenská junta, která svrhla demokraticky zvolený parlament. Političku ihned poté uvěznili a od té doby s ní vedli několik soudů.
„Pokud nebude tamní armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Evropské země se z afrického regionu ale zcela stáhnout nechtějí. Momentálně hledají náhradní hostitelksou zemi, ve které by působily. V potaz připadá Niger.
„Kamarádi se mě snažili uklidnit, že je takový krok pro rodiny, které čelí velkému tlaku, nevyhnutelný. Ale zlomilo mi to srdce,“ říká šestadvacetiletý Barmánec, kterého se zřekli vlastní rodiče.
Odložení slibovaných prezidentských voleb o několik let, ostrá kritika z Paříže, vypovězení velvyslance z Bamaka. Vztahy mezi malijskou juntou a Francií jsou momentálně nejhorší od předloňského puče.
„Pokud se nemá současná tragédie dál prohlubovat, musí se armáda vnitřně rozštěpit. Armáda totiž nemůže zvítězit nad národem a odpor národa nemůže zvítězit nad armádou,“ říká Igor Blaževič.
Politička byla už začátkem prosince odsouzena na čtyři roky vězení. Vojenská junta později uvedla, že jí trest zkrátila na dva roky. V případě, že soud Su Ťij shledá vinnou, jí hrozí až 14 let vězení.
Podle Reuters to jsou nejhorší násilnosti od úterního vyhlášení obranné války stínovým kabinetem. V Barmě vznikají takzvané lidové obranné milice tvořené odpůrci vojenské junty a etnickými menšinami.
„Exploze případů covidu včetně varianty delta, kolaps zdravotnictví a hluboká nedůvěra lidí ve všechno, co je spojené s vojenskou juntou, vytváří dokonalou bouři, která vede k úmrtím“ varuje OSN.
Su Ťij čelí již z dřívějška obviněním například z nelegálního dovozu vysílaček, šíření informací, jež vedly ke společenským nepokojům, či z porušování restrikcí spojených s šířením covidu-19.
Barmská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách.
Podle čadské neziskové organizace hájící lidská práva zemřelo při střetech s policií devět lidí. Nicméně prokuratura uvádí jiná čísla. Podle ní zemřelo celkem pět lidí.
Su Ťij byla již dříve obviněna z porušení zákona o státním tajemství z koloniální éry, za což jí podle Reuters hrozí až 14letý trest vězení, či z nelegálního držení přenosných rádií.
„Bolsonaro čelí obrovským tlakům. Spousta Brazilců, kteří ho volili, protože neměli jinou alternativu, ho už ho volit nebude,“ říká hispanistka Markéta Pilátová
