Nebezpečné žraloky vystřídaly plasty. Na Maledivách se hromadí i kvůli oblibě ostrova u turistů

„Lidi si o mně dřív mysleli, že jsem blázen,“ říká Lonu Ahmed, potápěč ze souostroví Maledivy. „Rybáři mě prosili, abych se nepotápěl se žraloky.“ Ahmad žije na ostrově Fuvammulah na Maledivách obklopeném žraloky tygřími, napsal zpravodajský server The Guardian.

Malé (Maledivy) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znečištění plasty v moři (ilustrační foto) | Foto: Stelios Misinas | Zdroj: Reuters

Obyvatele ostrova tito tvorové tradičně děsí a rybáři byli zvyklí je pravidelně zabíjet. Ahmad byl ale přesvědčený, že tato zvířata nikdo správně nechápe. A tak před deseti lety ke všeobecnému zděšení přihlížejících skočil do vody mezi žraloky.

Žraloci před 19 miliony let málem vyhynuli, zjistili američtí vědci. Příčina je zatím záhadou

Číst článek

„Rybáři každý den na trhu házeli do přístavu zbytky tuňáků,“ řekl Ahmad. „Všiml jsem si, že žraloci tygří se připlavali nakrmit, ale nelovili živé ryby, jen ty mrtvé. Nikdy jsem se žraloků nebál a věděl jsem, že jejich úkolem je čistit oceán. Chtěl jsem být žralokům nablízku, vidět je tváří v tvář.“

Když lidé na ostrově viděli Ahmada, jak plave se žraloky a vždycky se vrací bez úhony, změnilo to jejich vnímání. „Říkal jsem jim, aby se nebáli, že žraloci na lidi neútočí,“ vysvětluje Ahmad. „Mám žraloky rád. Se žraloky se cítím uvolněně a klidně.“

„Teď už rybáři vědí, že žraloci nejsou nebezpeční. Dnes se mě jeden dvanáctiletý chlapec zeptal, jestli se můžeme jít potápět se žraloky tygřími. Zejména mladá generace žraloky miluje. Říkám rybářům, aby na žraloky neútočili, protože udržují zdravou populaci ryb,“ dodává Ahmad. „Rybáři začínají chápat, že žraloci nejsou nebezpeční.“

Biosférická rezervace

Jeho iniciativa pomohla k rozmachu cestovního ruchu na ostrově a on sám mohl přestat prát a uklízet pro turistická letoviska. Nyní ho živí jen výpravy s turisty na potápění se žraloky, píše server The Guardian. V roce 2020 vyhlásilo UNESCO Fuvammulah za biosférickou rezervaci.

Potápění také změnilo život obyvatel ostrova z obchodního hlediska i pokud jde o jejich vztah ke žralokům. Dokud je Ahmed nevzal pod hladinu za žraloky, mnozí z nich ani neuměli plavat.

„Vždycky jsem měl příšerný strach,“ říká Maledivan Saíd. „Ale když mě Lonu vzal, abych se setkal se žraloky tváří v tvář a viděl, jak se pohybují a jak se chovají, jsem si uvědomil, že hollywoodské filmy, jako jsou Čelisti, jsou vlastně blbost.“

„Lonu má dobrý vliv na místní komunitu. Přístup lidí ke žralokům se mění. Na tomto ostrově se dříve žraloci lovili, ale teď si většina lidí cení našich žraloků spíše živých než mrtvých. Kdyby se tu Lonu nezačal potápět, mnoho místních lidí by nepochopilo, jak krásný je zdejší mořský život a žraloci,“ dodal.

Plastové záplavy

Nový vztah ke žralokům však ostrov proměnil i jiným, mnohem nebezpečnějším způsobem. S rostoucí oblibou ostrova roste i jeho neschopnost vypořádat se s množstvím plastů, které sem přivážejí turisté i místní obyvatelé.

Maledivy jsou odlehlé souostroví ležící v Indickém oceánu. Mají jednu z nejvyšších hustot osídlení na světě a malou kapacitu na zpracování plastového odpadu. Plasty se nyní hromadí na plážích, ulicích, cestách, zahrádkách i v palmových hájích.

Nejvíce plastových odpadků je od Coca-Coly, zjistili dobrovolníci při úklidu pláží po celém světě

Číst článek

„To je na Maledivách velký problém,“ říká Ahmad. „Na ostrově máme velkou horu plastů a nefunguje tu recyklace. Plastové sáčky, lahve, rybářské vlasce... To všechno tu je a ta hora stále roste.“

Velká část plastů končí v oceánu, kde se do ní mohou zaplést mořští tvorové žijící na korálových útesech. „Viděl jsem spoustu živočichů, kteří se zachytili do plastů – rejnoky manta, žraloky tygří, žraloky bělocípé,“ říká. „Plasty končí v útrobách ryb, kterými se pak krmí místní lidé. Pláž je pokrytá plastovými lahvemi a igelitovými sáčky. Lidé to tu prostě házejí na zem.“

Aby zmírnil dopady plastového odpadu, založil Ahmad spolu s podmořským fotografem Jono Allenem organizaci na ochranu přírody Mořská nadace Fuvammulahu (FMF). Jejím prvním cílem je ve spolupráci s místní radou zavést třídění odpadu z domácností, třídění plastů, kovů, papíru, potravin a bioodpadu tak, aby mohl být na ostrově ručně zpracováván.

Pokud budeme lovit žraloky dnešním tempem, přijdeme o ně, varuje americký biolog

Číst článek

Na celém ostrově byly zavedeny ekologické, znovupoužitelné tašky a lahve na vodu, brčka z rýže nebo papíru a kartonové nádoby na potraviny pro místní obyvatele i turisty.

Klíčovým problémem je snížení množství dovážených plastů. Veškerá pitná voda na ostrově pochází z plastových lahví – každý týden se jich vyhodí více než 120 000. Nadace proto nabádá turisty, aby si s sebou brali vlastní opakovaně použitelné lahve a ubytovali se v hotelu s vodním filtrem, čímž každý turista sníží svou plastovou stopu v průměru o 21 lahví týdně.

Pro Ahmada jsou ochrana žraloků a omezování plastů součástí stejného boje. „Když jsem se žraloky, připadám si jako v jiném světě, jako bych byl ve vesmíru nebo tak něco.“ A plasty tohle všechno ohrožují. „Chci, aby se přestaly dovážet plasty, zejména igelitové tašky a plastové lahve,“ říká. „Chci, aby tu ještě za mého života byla budoucnost bez plastů.“

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme