Američan v Česku: Chybí nám inteligentní volba. Lidé nepřemýšlejí, vybírají stranu jako fotbalový tým
ROZHOVOR. Už 8. listopadu se ukáže, kdo v Oválné pracovně nahradí Baracka Obamu. Možnost volby má také bezmála 9 milionů amerických občanů, kteří ve Státech nežijí. Přes 13 tisíc z nich se usídlilo podle odhadů také v Česku. Trump je stejně šílený a nebezpečný, jako byl Hitler, volit budu Clintonovou, řekl v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu herec a dabér Roy McCrerey, jeden z Američanů žijících v Česku.
Pro dalšího amerického prezidenta jste se rozhodl hlasovat z Česka. Co jste pro to musel udělat?
Člověk se musí zaregistrovat ve státě, kde v USA naposledy žil nebo v současnosti žije, aby dostal speciální hlasovací lístek pro ty, kteří nevolí přímo ve Spojených státech. Není to obtížné, ale trochu otravné - je totiž nutné fyzicky poslat dopis do Států. Já svůj hlas posílám do Georgie. To je trochu skličující, protože ani nevím, jestli se můj hlas bude počítat. Důvod je ten, že třeba Georgia je velmi republikánský stát a výsledky hlasování zřejmě nebudou tak těsné. Hlasovací lístky z ciziny se přitom otevírají jen tehdy, když je hlasování v daném státě vyrovnané. Pokud tedy přijde 20 tisíc hlasů ze zahraničí, ale rozdíl bude už milion hlasů, nikdo se na ně ani nepodívá. Občas si říkám, jestli jen neztrácím čas.
Přesto volíte. Proč?
Asi je to kvůli obavě, že pokud by volba opravdu visela jen na jednom hlasu, já se neobtěžoval ten svůj poslat. Rozhoduje ale také vědomí, že mnoho lidí pro Ameriku hodně obětovalo a jediné, co mám udělat já, je volit. S Amerikou jsme se tak nějak rozvedli. Nelíbí se mi směr, jakým se země vydává, a nelíbí se mi to, co se tam děje. Ale pořád mám možnost - a myslím, že i zodpovědnost - vyjádřit svůj postoj, takže bych volit měl. Netoužím se ale do Států ještě někdy vrátit. Nelíbí se mi tamní mentalita a u politiků a byznysmenů vidím příliš chamtivosti.
A věříte ještě ve změnu k lepšímu?
Kdybych věřil, tak bych tam asi pořád žil. Naději jsem viděl v kandidátovi Berniem Sandersovi, který hodně lidem dodal energii. To je vlastně možná ta naděje – že progresivní hnutí zažehnou něco mezi mladými lidmi. Ale všichni jsme viděli, jak Sanderse Demokratická strana zmáčkla.
Přemýšlel jste někdy o tom, že byste volil kandidáta, který nepatří ani k demokratům, ani k republikánům?
Ano, mnohokrát. Znovu se ale objevil pocit beznaděje. Prostě víte, že tito kandidáti nemají šanci, a říkáte si, jestli jen tak nevyhazujete svůj hlas z okna, nebo tím dokonce napomáháte jedné z velkých stran. Kandidovat bez podpory velkých stran je v Americe obtížné.
Mohl by vyostřený boj mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem, který jsme mohli v posledních týdnech sledovat, něco v nastavení amerického systému změnit?
Snad to změní systém tím, že ho zničí. Můj problém s oběma kandidáty je ten, že ani jednoho nevidím jako osobnost, která by pomohla sjednotit zemi. Oba ji jen víc rozdělí. Na druhou stranu Clintonová i Trump v určitém směru rozvracejí taky vlastní strany, což koneckonců může být jen pro dobro věci. Snad to otevře dveře progresivním hnutím a tahle nekontrolovatelná loď se konečně obrátí lepším směrem. K tomu je ale třeba většinová podpora a souhlas, což je těžké získat.
Co se říká americkým dětem o volebním právu? Že mají povinnost ho využít?
Je to vaše povinnost, je to vaše právo. Tohle všechno lidé neustále opakují, dokonce hrdě nosí placku s nápisem: Volil jsem. Já to ale nesnáším, nemyslím si, že by se mělo říkat, že volba je povinnost. Podle mého je povinnost vzdělat se natolik, aby byl člověk schopný volit inteligentně, jen hlasovat nestačí. Máme zodpovědnost a měli bychom se zajímat o obě strany mince, zkoumat problémy, kterým Amerika čelí, a rozhodovat se rozumně. Američané často vybírají stranu podobně jako fotbalový tým. „Prostě mám rád třeba červené nebo modré, protože je má rád taky táta a volil je, proto je budu taky volit.“ Chybí tomu jakékoliv hlubší zamyšlení.
Jak už jste zmínil, v Americe je náklonnost k jedné či druhé z velkých stran často otázkou rodinné tradice. Jak je to u vás v rodině?
Moji rodiče jsou demokraté. Moje sestra se provdala za armádního generála, který je republikán, a tak se rozhodla také volit republikány. Takže jsme v rodině prakticky stejně rozdělení, jako je rozdělená naše země.
Jaký měli rodiče názor na to, že sestra „přešla na druhou stranu“?
Byli zklamaní a smutní. Dostali jsme se teď do bodu, kdy se společně o politice nemůžeme bavit. Takže to děláme jako naše vláda – zkrátka o tom nemluvíme. Je to smutné, ale ukazuje to, jak moc je tohle téma pro Američany sporné.
Vytáčky s uznáním ‚zmanipulovaných‘ voleb? Taktika spálené země se Trumpovi může vymstít
Číst článek
Proč vysoká politika tolik zasahuje do života amerických rodin?
Všichni volbu prezidenta vnímají jako extrémně důležitou. Máme představy o tom, jak chceme žít a jak chceme vychovávat naše děti, takže nás to ovlivňuje všechny. Ať už se dalším prezidentem stane kdokoliv, bude nominovat nového soudce nejvyššího soudu, který post získá na celý život. Rozhodnutí tohoto soudu mají obrovský vliv na to, jak Amerika funguje a jakým směrem se vydává. Ve hře je proto hodně a každý se cítí velmi silně ať už na jedné, nebo druhé straně.
Mohl by výsledek voleb ovlivnit vás a další Američany žijící v zahraničí?
Volby budou mít obrovský vliv. Jak už jsem zmiňoval, americký soudní systém bude patřit jednomu, nebo druhému. Ovlivní to ale taky mnoho věcí pro všechny do budoucna. To je i otázka regulace Wall Street. Podle mého je Wall Street dokonce větší hrozba světovému míru než takzvaný Islámský stát. Říkám to jen proto, že IS může zabít tisíce možná stovky tisíc Američanů, ale Ameriku to nezničí, naopak by ji to stmelilo. Ovšem to, jak se kvůli Wall Street hroutí americká ekonomika, zemi rozbít může. Střední třída mizí a tábory ultrabohatých a ultrachudých Spojené státy jednou rozboří a přemění. V tomhle ohledu další postup vůči Wall Street a jednomu procentu nejbohatších Američanů, kteří prakticky zemi řídí, rozhodne. Záleží na tom i to, zda se Amerika bude posouvat dál jako demokratická země, nebo se změní v plutokracii.
Když člověk sleduje prezidentskou kampaň ve Spojených státech a reakce lidí na některé výroky Donalda Trumpa, zdá se skoro, že velká část Ameriky si někoho takového přála. Čím to je?
Jde o to, že nás mnohem víc zajímá zábava než vzdělání a je o tolik jednoduší jen sedět a sledovat tuhle katastrofu ve slow motion přímo před námi. I přesto, že v sázce by nemohlo být víc než nyní. Donald Trump je posledním pozůstatkem toho, co Jerry Springer začal před 20 lety a co televizní reality show živí. Sledujeme to a je to zábavné. Lidé se na něj koukají s údivem. Je totiž zábavný a zároveň vyvolává pocit poctivosti. Američané byli dlouho zvyklí dostávat stále stejné odpovědi. Trumpa vnímají jako pravdomluvného člověka, který říká věci od srdce. V mnoha případech věřím, že to je pravda, problém ale je, že svůj názor mění co deset minut.
Pro koho budete tedy hlasovat?
Pro Hillary Clintonovou.
To ale nebyla vaše první volba..
Mou první volbou byl Bernie Sanders. Takový kandidát podle mě přijde jednou za život. I proto mě mrzí, že jsme někoho, jako je on, nechali jít.
Všechny lháře poženu k soudu, odmítl obtěžování žen Trump. Jako prezident začne s vyhošťováním
Číst článek
Budete volit demokraty, přesto: našel byste jednu věc, které si na Donaldovi Trumpovi ceníte?
Asi by to bylo to, že opravdu věří v to, co dělá. Podle mého je to ale šílenec a bez nadsázky si myslím, že je každým coulem stejně šílený a nebezpečný, jako byl Adolf Hitler. Dokonce má potenciál na to stát se Adolfem Hitlerem. Stejně jako on věří v to, co dělá. A tu snahu oceňuji, ale Trump je nebezpečný. Hitler byl také zvolen v demokratické společnosti, ale během pár dní ji přeměnil na diktaturu. To by se lehce mohlo stát také ve Státech a je to děsivá představa.
Kdo je Roy McCrerey? Roy McCrerey je napůl Američan a napůl Brit, který se rozhodl opustit Spojené státy a přestěhovat se do České republiky. Živí se jako herec, voiceover a dabér. Největší rozdíl mezi Českem a USA vidí v úrovni vzdělání občanů. „Jakmile s někým v Česku mluvím, hned vím, že to je člověk mnohem víc vzdělaný a sečtělý než průměrný Američan žijící v USA,“ popsal McCrerey.