Dárci kostní dřeně se dočkali ocenění. Lékaři stále hledají další dobrovolníky
Lékaři stále potřebují nové dárce kostní dřeně. V registrech je sice v Česku celkem na 60 tisíc lidí, ale znaků, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, je tolik, že se asi třetina nemocných transplantace nedočká. V pátek večer ocenil Český národní registr dárců kostní dřeně 35 dárců.
V rámci slavnostního večera v pražském Obecním domě se také setkala příjemkyně se svou dárkyní.
Zachráněnou příjemkyní kostní dřeně byla zaměstnankyně Českého rozhlasu Jitka Severová. Po seznámení s dárkyní řekla, že se cítí skvěle.
„Je mně 37 let, pracuji už 20 let v Českém rozhlase Brno jako zvukový technik. Pocity popsat nemůžu, jsou krásné. Můžu žít plnohodnotně dál, vrátila jsem se do zaměstnání, které miluji, založila jsem si novou rodinu a je to skvělé,“ uvedla Jitka Severová.
Jitce Severové darovala kostní dřeň zdravotní sestra - záchranářka Jana Lukešová. S Jitkou si nějaký čas dopisovala. V pražském Obecním domě ji ale viděla poprvé a velice ji to dojalo.
„Jsem prostě strašně šťastná. Děkuji za ten dar, který mi byl umožněný, že se prostě teď vidím s pokrevní sestřičkou,“ říká dárkyně Jana Lukešová.
Dárcovství je ve své podstatě anonymní. Setkání dárkyně a zachráněné je s jejich souhlasem jedním z projektů, kterými se snaží lékaři dárcovství podpořit.
Dárcem může být každý zdravý člověk
Dárcem kostní dřeně se může stát každý zdravý člověk, ideálně do 35 let věku. Jakmile jednou zájemce do registru vstoupí, není však jeho rostoucí věk důvodem k vyřazení. Odběr kostní dřeně je možný až do 60 let. Hodně dárců je mezi vojáky a hasiči.
Evidence v registru dárců kostní dřeně znamená vyčkávání, dokud se parametry dárcovy kostní dřeně neshodují s nároky konkrétního nemocného. Kostní dřeň se tedy odebírá podle poptávky, nikoli do zásoby.
Otázka, zda odběr kostní dřeně bolí, může dárce v souvislosti s dárcovstvím kostní dřeně napadnout jako první. A může hrát dost podstatnou roli v tom, jestli se zájemce rozhodne do registru vstoupit.
Odebírat se může v celkové narkóze z kosti kyčelní. Pak může dárce cítit mírnou bolest v místě odběru, ale v zásadě jde druhý den z nemocnice domů a mělo by být po všem.
„Odběr nebyl dramatický, bylo to prostě příjemné, že někomu dáváte šanci, že někdo na to čeká a vy jste měli ten dar, že můžete dát svoji dřeň, že někomu pomůže,“ popisuje svoje pocity dárkyně Jana Lukešová.
Tomáš Svoboda, lékař hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni a Českého národního registru dárců dřeně, vysvětluje, že existuje ještě druhý způsob odběru.
„Filtrace krvetvorných buněk ze žilní krve, kam my je musíme dostat z kostní dřeně, kde normálně kolují, tím, že stimulujeme kostní dřeň růstovým faktorem,“ vysvětluje Tomáš Svoboda a konkretizuje:
„V praxi to znamená to, že dárce 4 dny před odběrem u svého praktického lékaře dostane jednou denně podkožní injekci látky, která vybudí kostní dřeň a vyplaví mateřské krvinky, zárodečné buňky, z kostní dřeně do krve, odkud je můžeme odfiltrovat a nastřádat pro pacienta
Tento způsob odběru nebolí, dárci ale může dočasně způsobit drobné chřipkové příznaky.
Pokud se pro české pacienty nenajde vhodný dárce v Českém registru kostní dřeně, lze vhodného dárce dohledat i v registru mezinárodním.
