Dřevo v pandemii zdražilo. Vázl průmysl, prodávalo se do Číny i USA, lidé víc stavěli, vysvětluje expert
I když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem. Proč dřevo v posledních letech výrazně podražilo, vysvětluje Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. „Cena dříví ovlivňovala zpracování kůrovcové kalamity celou dobu,“ říká a pro vysvětlení toho, proč cena dřeva roste, se v Českém rozhlase Plus vrací do nedávné minulosti.
Modlinger připomíná základní princip, že pokud je nějaké komodity nadbytek, její cena klesá. „Což se stalo zejména v roce 2018 a 2019. U borovice klesly ceny i pod náklady na její zpracování.“
Zásadní odbyt dříví v roce 2019 ovlivnilo to, že se ve velkém začalo vozit kůrovcové dříví do Číny. „To byl moment, kdy se řadě vlastníků odlehčila ta obrovská ztráta, kterou díky kůrovcové kalamitě utrpěli.“
Evropské dřevo do Spojených států
Pak se ale do situace promítla pandemie koronaviru. „Některé zpracovatelské kapacity, zejména pilařské provozy bylo nutné zavřít. A také navazující odvětví. Přestaly být i prostupné hranice,“ popisuje Modlinger.
„Už sama kalamita vyžaduje přepravování dříví na mnohem delší vzdálenosti, protože odbyt pro dříví je mnohem dál, což cenu zvyšuje.“
Dalším aspektem problému je to, že lidé byli víc v období pandemie doba a mnoho jich začalo stavět. „Zvýšila se tak poptávka po stavebním dříví. Postupem času došly skladové zásoby dřeva,“ vysvětluje expert.
„Ač sice stoupá cena výrobků ze dřeva i cena surového dříví, rozhodně nejsme ještě na cenách předkalamitního období.“
Roman Modlinger
Svou roli sehrála také poptávka po dřevu přicházející ze severní Ameriky. „Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa vypověděla smlouvu se sousední Kanadou o dovozu dříví a USA začaly víc dovážet dřevo z Evropy.“
„Ač sice stoupá cena výrobků ze dřeva i cena surového dříví, rozhodně nejsme ještě na cenách předkalamitního období. Pro vlastníky lesů kůrovcová kalamita pořád znamená ztrátu,“ upozorňuje Modlinger.
Lesy a klimatická změna
Podle Modlingera není celkový stav českých lesů příliš dobrý: „Našim velkým problémem je rozhodně druhová skladba, tedy velký podíl smrku, který se zde pěstuje. Navíc se pěstuje vysokokmenným, hustým způsobem. To vytváří velice labilní porosty. Je třeba se začít dívat více do budoucna a přizpůsobovat lesní hospodářství na stávající klimatické změny.“
To, že by ale české lesy měly to nejhorší za sebou a po letech úbytků stromů v důsledku nejen kůrovcové kalamity začnou stromy opět přibývat, vědec neočekává.
„V tomto jsem spíš pesimista. Když se podíváte na četnost srážkově bohatých a teplotně normálních let od roku 1990, tak aby byl po sobě i třetí rok relativně chladný a srážkově bohatý jako uplynulé dva roky, to je velice nepravděpodobné,“ předpovídá další škody na českých lesích Roman Modlinger.
Poslechněte si celé Studio Leonardo. Jak by mohly proti kůrovcové kalamitě pomoci čeští vědci, nejnovější technologie a unikátní způsoby, jak co nejdřív odhalit napadený strom? Zjišťuje Ondřej Ševčík.
