Češi by měli víc investovat. Časy, kdy šlo inflaci porazit bez rizika, jsou pryč, radí ekonom Křeček
Inflace podle ekonomů poroste setrvalým tempem čtyř procent minimálně do konce roku. „Spoření jistotu zajišťuje stále, ale bohužel peníze ztrácejí svou hodnotu. Spoření tedy smysl dává, bohužel však čím dál tím méně, což je vinou politiky centrálních bank, ne nás lidí,“ říká hlavní ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal. I hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uznává, že není možné, aby lidé byli ze sta procent zainvestováni.
„Je nutné řídit své osobní úspory a je správné část peněz mít okamžitě k dispozici. S penězi, které ale lidé nepotřebují okamžitě k dispozici, je třeba nějak pracovat a zhodnocovat je,“ doporučuje Křeček.
Dává při čtyřprocentní inflaci smysl spořit? Jak Češi svoje úspory zhodnocují? O finančních schopnostech české společnosti mluví ekonomové Dominik Stroukal a Štěpán Křeček. Moderuje Karolína Koubová
„Když si dnes lidé koupí nemovitost nikoliv na bydlení, tak to nedělají proto, aby ji pronajímali, ale nechávají jí často ležet ladem,“ doplňuje Stroukal. „Jsou lidé, kteří si rádi zaspekulují, ale jsou lidé – a já jsem jedním z těch, kteří by raději drželi víc peněz na výnosových účtech například v bance.“
Finanční svět je v současnosti složitější, upozorňuje Křeček. „Dříve šlo i na bezrizikových produktech vytvářet nezanedbatelné výnosy, které porážely inflaci. Tato doba je pryč. Dnes, když lidé chtějí mít výnosy, tak musejí začít vyhledávat rizikovější aktiva. A to bohužel není po každého.“
„Jenže tohle je pro mnoho lidí je to natolik složité, že se o to nezajímají. To je chyba,“ pokračuje Křeček. „Při složitých diskuzích o investování jsme často lidi odradili, aby se o tuto věc vůbec začali zajímat. Nemusíte být geniální investor, abyste porazili inflaci. Bohatě stačí, když člověk kopíruje největší akciové indexy a nesnaží se je porazit.“ Současná měnová politika tomuto růstu ještě více nahrává.
Stroukal by naopak vítal staré pořádky, kdy člověk vložil do banky peníze a získal z této částky nějaké procento zisku: „Nicméně v dnešní realitě nemáme jinou možnost než myslet dlouhodobě, protože propady mohou přijít. Dnes však chybí prostor pro ty, kteří nechtějí jít do rizika.“
„Češi zatím bohužel nemají ve své většině vytvořenou kapitalistickou morálku,“ soudí Křeček. „Většina je zvyklá, že se peníze vydělávají pouze chozením do práce. Na západ od nás je běžné, že existují také kapitálové příjmy, které úspory zhodnocují, lidí se o ně starají a získávají další peníze do rodinných rozpočtů.“
Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby. Důvodem jsou podle ekonomů obavy z růstu inflace
Číst článek
Podle statistik mají Češi větší polovinu svých úspor na běžných a spořících účtech nebo v hotovosti. „Jen jedno procento z toho je v akciích. Tento poměr rozhodně není ideální, je potřeba ho začít postupně měnit ve prospěch rizikovějších aktivům,“ doporučuje Štěpán Křeček.
Způsoby, jak české chování změnit, jsou dva, věří Stroukal: „Ta jedna je nevyhnutelná, tedy to, co se teď děje. Že nás donutí nouze. Když vidíme, že ceny rostou, tak se budeme muset vrhnout do jiných investic. Třeba posílat peníze na akciový trh.“
„Druhou cestou je fakt, že je to celé jednodušší. Jde například přes mobilní aplikaci poslat peníze přímo na nějakou investici, tedy koupit si konkrétní akcii nějaké firmy, které člověk fandí. Tedy když už jsme donuceni k jistému gamblingu, tak alespoň víme, kam peníze dáváme. Můžeme ale i někomu důvěřovat, ať už tomu indexu, nebo třeba bance nebo specialistovi,“ vyzývá k investování na finančních trzích Dominik Stroukal.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
