Pošta má 3200 poboček a všichni víme, že to je velký luxus, říká její končící šéf. Aspoň 400 by jich zrušil
Roman Knap po pěti letech odchází z pozice generálního ředitele České pošty. Po celou jeho éru hospodařil státní podnik se ztrátou. Ta se letos po povinném zřízení datových schránek pro podnikatele může ještě prohloubit. Podle Knapa je nutné začít s připravenou transformací. „Když neproběhne, hrozí poště v dalších letech ztráta čtyři miliardy korun,“ říká.
V jaké kondici je při vašem odchodu Česká pošta? Mluví se o tom, že ztráta České pošty za loňský rok narostla do historických rozměrů…
A poroste dál, pokud neproběhne ta transformace.
A jak velká ta ztráta je?
My to budeme oznamovat, respektive mí nástupci to budou oznamovat zhruba za měsíc. Ono to má svůj proces, schválená závěrka musí být odsouhlasena a až potom se to bude medializovat. Ta ztráta se oproti předchozímu roku opět prohloubila. Je to způsobeno tím, že rozevírají nůžky mezi náklady na veřejnou službu a tím, jak přirozeně klesá poptávka po poštovních službách. Proto Česká pošta musí udělat zásadní transformační krok. Ten byl navržen už před několika lety. Teď už je opravdu z mého pohledu za pět minut dvanáct, možná za jednu minutu dvanáct, kdy se všechny kroky musí spustit.
Já se přece jenom nepustím té ztráty za loňský rok. Loni se v médiích objevil odhad, že to mohou být až čtyři miliardy korun.
Ne, ne, ne. To ne. Je to něco pod jednu a půl miliardu korun. Ty čtyři miliardy hrozí v dalších letech, když neproběhne transformace. A tím základním důvodem k tomu je, že právě nyní do konce března budou povinně zřízeny dva miliony datových schránek pro všechny podnikatele a zjednodušeně pro všechny „ičaře“. To se dotýká právě té části, kde má Česká pošta monopol, tedy dopisů do vlastních rukou a doporučených zásilek. Pro Českou poštu to znamená snížení výnosů o dvě miliardy korun a tím ta ztráta opět naroste. Tím, že je tam nějaký přirozený pokles, se třeba dostaneme z té jedné a půl miliardy na dvě miliardy. Plus tato obrovská rána ze zřízení datových schránek, ze kterých Česká pošta peníze nedostane, ale protože protože potřebuje platit zaměstnance, protože musí udržet pobočkovou síť v rozsahu, v jakém ji vláda vyžaduje, tak ty náklady rostou a vzniká tam obrovský problém.
Aby bylo jasno o těch číslech. Když se bavíme o ztrátě České pošty jeden a půl miliardy korun ročně, tak to je ta částka, co má platit stát za veřejnou službu?
Jeden a půl miliardy je limit v zákoně, který stát České poště zaplatí. Náklady na tu službu v některých letech ale dosáhly třeba až 2,7 miliardy korun. To znamená, že nad rámec toho, co Česká pošta vykoná pro stát na základě objednávky od státu, musí ještě ze svého zaplatit 1,2 miliardy korun. Ale ono to je tak od začátku. Když to vezmu od roku 2013, tak tím, že stát neplatí adekvátní nebo plnou část za službu, kterou si u České pošty objednává, tak tam vznikla celková, nevím jak to slušně nazvat, rezerva nebo mezera téměř 10 miliard korun.
Po neúspěšném výběrovém řízení povede Českou poštu dočasně Miroslav Štěpán, nahradí Knapa
Číst článek
Vy jste si kvůli tomu vzali úvěr, aby pošta byla schopná vůbec fungovat...
A ten jsme teď splatili a pošta do roku 2023 vstupuje bez jakýchkoliv úvěrů. Všechno bylo splaceno včetně úroků. Takže to není o tom, že je Česká pošta předlužená. Ne není.
Za pět minut dvanáct
Stejně jako ministr vnitra Vít Rakušan mluvíte o tom, že je za pět minut dvanáct, že se musí něco udělat, jinak pošta zkolabuje. Chápu to správně, že finančně je to teď vlastně v pořádku, ale potíž je v tom, co se na poštu hrne?
To by bylo, jako když padáte z okna a v každém patře si říkáte, zatím je to dobrý, ale pak najednou přijde náraz do země a je konec. Když se na to koukneme zodpovědně, tak po sestavení finančních plánů, které se dělaly na podzim minulého roku, vyšla predikce a upřesnění dopadu zákona o elektronické komunikaci, kdy se zřídí datové schránky. Z té predikce vzešlo číslo čtyři miliardy. A současný nebo od 1. března nový management má za úkol tento problém co nejrychleji vyřešit. Čím dříve ho vyřeší, tím lépe.
Ty návrhy jsou na stole. Je jich několik. Je to úprava zákona o poštovních službách, který definuje způsob financování této veřejné služby. Je to odstranění toho limitu jeden na půl miliardy, aby se vyplatila skutečná částka, kterou potvrdí Český telekomunikační úřad. Je to nějaká přirozená redukce rozsahu, kapacity nebo dostupnosti pobočkové sítě. Teď nemám na mysli jen absolutní počet poboček – to mohou být otevírací hodiny, počet zaměstnanců, cokoliv, aby pobočková síť stála méně. Když jenom uvedu konkrétní příklad: za rok 2018, když jsem na Českou poštu nastoupil, se na všech pobočkách České pošty událo 225 milionů operací. V roce 2022 to bylo mezi 120 a 140 miliony. To je třetinový pokles výkonu, za který Česká pošta dostává zaplaceno.
Ale vy jste přece adekvátně tomu ty služby snížili. Za posledních pět let jste zrušili 8000 míst. Ušetřili jste na lidech miliardu ročně.
Ano. Mezi roky 2019 a 2020 jsme ušetřili jednu miliardu na nákladech.
A výsledkem je to, co zná každý, kdo přijde na poštu. Musíme se dívat na provozní dobu, abychom se do ní, když chodíme do práce, vůbec trefili…
To bych doporučil, i když jdete do obchodu podívat se, kdy má otevřeno. Jinak tam budete stát přede dveřmi.
Jasně, ale obchod většinou má třeba do osmi. Často čekáte na poště frontu. Dopisy zdražují, od února stojí už poslání dopisu 23 korun. A přesto se situace nelepší. Kde je zakopaný pes? Proč pošta přesto vytváří takové ztráty?
Protože ta poptávka stále klesá. Covid to akceleroval, lidé začali více používat digitální služby, aby nemuseli právě chodit na poštu. A ta poptávka klesá přirozeně.
Česká pošta zvyšuje ceny svých služeb, doručení obyčejného dopisu bude od února stát 23 korun
Číst článek
Tak v čem je chyba? Ve státě, že po vás chce služby, na které nejsou lidi?
Ta situace je u všech stejná. Stejnou situaci řeší slovenská pošta, řecká pošta. Italská pošta prochází zásadní, obrovskou restrukturalizací. A je to zkrátka dáno tím, že lidé méně a méně posílají papírové dopisy. Ale my máme povinnost držet tu síť tak, abychom měli doručovatele, kteří nám obslouží těch našich šest a půl tisíce obcí. A ty nůžky se rozevírají, protože ty výnosy jsou menší, ale náklady rostou…
… přestože ti lidé mají jedny z nejnižších platů v České republice
Ano, potřebujeme je zvýšit. Ti lidé potřebují něčeho žít. Proto teď doběhla dohoda s odbory, že se od 1. dubna na České poště zvýší platy v průměru o pět procent. Nicméně jednáme dále a hledáme další zdroje pro navýšení, zejména pro některé zaměstnanecké skupiny. A argument typu: teď jste zase zdražili dopisy? No přece nejsme blázni, když zdražují vstupy a všechny ceny kolem i naše náklady rostou, abychom prohlásili, že my budeme zlevňovat. To nejde.
Jaká je cesta ven tady z té situace, aby se ta agónie, v které se pošta potácí několik let, ukončila? Už jste říkal, že je potřeba schválit připravenou transformaci České pošty. Znamená to rozdělit poštu opravdu na část veřejných služeb, která bude provozovat ty pobočky a doručovat dopisy do těch nejzapadlejších vesnic, a na komerční část, což jsou ty balíky?
To je základní princip té restrukturalizace. Tím prošly i další pošty v Evropě. To je ten rozdíl mezi Deutsche Post a DHL. To je ten rozdíl mezi britskou Post Office a Royal Mail. Tento model má umožnit komerční části firmy, aby byla na liberalizovaném trhu konkurenceschopná.
A u té části státních služeb je pak třeba naprosto jasně a transparentně ukázat, kolik ta služba bude stát a jak dlouho a za jakých nákladů ji bude chtít stát nadále podporovat. Pro mě jsou hezkým příkladem telefonní budky. Než Český telekomunikační úřad povolil jejich zrušení, tak do té doby to vyžadoval jako veřejnou službu.
Ty důvody byly možná i velmi správné: nahlásit dopravní nehodu, požár atd. Ta služba opravdu může zachraňovat životy. Přesto se ukázalo, že náklady na správu telefonních budek stojí tolik, že jedna minuta hovoru vyšla 18 tisíc korun. To už je absurdní a neudržitelné.
A tohle samé se teď odehrává na pobočkách České pošty?
Odehrává. Teď se to začíná lámat. Výnosy z těch služeb nebyly v minulých letech problém, protože dopisy se posílaly v takovém objemu, že tu pobočkovou síť a doručování do té nejposlednější vesnice zaplatily. Tato doba skončila.
3200 poboček
A jak by ta část veřejné služby měla vypadat? Už jste tady několikrát zmínil velký počet poboček, které musí Česká pošta provozovat, je jich 3200 včetně služby Pošta partner. Evropská komise už před časem doporučila, že by Česku stačilo 2000 poboček. Je to podle vás ten stav, kam bychom se měli dostat? Mělo by se zrušit 1200 poboček?
Jedna věc je rušení poboček jako takových, druhá věc je, aby obcím, které mají poštu, tak aby jim zůstala zachována. A byl příslib, že veškeré transformace pobočkové sítě toto pravidlo dodrží. To znamená, že obce nezůstanou bez pošt. Když se kouknete do zemí bývalého Rakouska-Uherska, tak ten poměr počtu obyvatel a poštovních poboček je plus minus stejný. Takže je to i nějaká historie a každá změna velmi bolí.
Knap chce zůstat generálním ředitelem České pošty. Přihlásil se do výběrového řízení
Číst článek
Tak měly by se rušit pobočky?
Je možná i konsolidace poboček ve městě. Požaduje se, aby každá pošta byla otevřená každý pracovní den. Abych to naplnil, tak mám tam nějaký počet zaměstnanců. Pak mnohdy ty otvírací hodiny neodpovídají tomu, jak by si to představovala veřejnost, protože to před prací ani po ní nemám šanci stihnout.
Čili by to mělo být jako na úřadech, že mají dvakrát týdně otevřeno do večera?
Třeba. Je to jedna z variant.
Jaký by podle vás byl ideální počet poboček pro Českou republiku?
Dva tisíce stačí k tomu, aby Česká republika splnila směrnici Evropské unie. Teď jich 3200 a všichni víme, že to je velký luxus. Neříkám jenom v tom absolutním čísle, ale i v té struktuře dostupnosti. Kdyby bylo o nějakých 400 až 500 poboček méně, třeba právě tou konsolidací v městské zástavbě, přesunem některých poboček třeba do obchodních center, kde je více občanů, kde můžu zaparkovat, mám lepší otvírací dobu a podobně, tak by samozřejmě šlo i naproti těm zákaznickým požadavkům. Ale nelze paušalizovat, opravdu je potřeba se kouknout na každou obec samostatně.
Co si přesně představit pod tím oddělením komerční části pošty, to znamená třeba právě toho posílání balíků. Mělo by se to podle vás zprivatizovat? Je cílem zprivatizovat Českou poštu, jak třeba zaznívá od opozice?
Já nevím. Vlastně jsem za těch pět let nepochopil, proč to bylo tak velké téma. Privatizace je pro mě to, že něco přejde ze státních rukou do soukromých. Když je to akciová společnost, tak tu může vlastnit kdokoliv, třeba i stát. A toto by měla být akciová společnost, ať to má standardní strukturu řízení. Ať to může konkurovat a fungovat. Ať se řídí zákonem o obchodních korporacích. Ať to má jasná transparentní pravidla. A když to řeknu hodně brutálně, ať ten stát prostě do toho nekecá. Myslím do té části komerčních služeb.
Takže vaše představa je, že by byla menší státní pošta, která by zajišťovala veřejnou službu, a pak by byla akciová společnost, která by konkurovala Zásilkovně a dalším zásilkovým společnostem.
Přesně tak.
A ta by se prodala?
To není vůbec otázka na mě. Já na to nemám názor, ani ho na to mít nechci.
Česká pošta dostala od státu 4,5 miliardy za základní služby. Schválila to Evropská komise
Číst článek
Když říkáte, ať do toho stát nekecá…
Když je to akciovka, tak se to řídí zákonem o obchodních korporacích, a jsou jasně definovaná akcionářská práva. A akcionář svá práva vykonává vždycky stejným způsobem. Zatímco když je to státní podnik, tak se neustále stává předmětem politických diskusí a hrátek. Každý poukazuje na část, která se mu zrovna hodí. Teď zneužívám část té veřejné služby, teď poukazuji na důchody, teď poštu kritizuji, že nemá dostatečně velký podíl na balíkovém komerčním trhu… Pro člověka zvenku to je nepochopitelné.
Věříte tomu, že stát tu transformaci skutečně během letošního roku dotáhne?
Ano. Teď to tak cítím. Panu ministrovi přeji, aby v tom odhodlání setrval. Pan ministr ví, že si vlastně vytáhl černého Petra v podobě České pošty, že zrovna do jeho funkčního období došla ta doba, kdy už opravdu se s tím musí něco udělat. A myslím, že v tomto je realista a ví, že to nebude jednoduché.
A když se to neudělá, tak hrozí skutečně České poště insolvence? Nebo je to jenom takový bubák?
Ten bubák tu byl každý rok, protože jsme neměli notifikovanou tu částku podpory. To bylo těch sedm miliard. Ty už teď máme, vstupujeme do dalšího v období a začínáme znova se stejnými problémy. Aby získala peníze na svůj provoz, tak musela Česká pošta masivně prodávat majetek, nepotřebné budovy. To má nějaký proces. Je to státní majetek, nemůžeme si to dělat jen tak z vlastní libovůle, ale samozřejmě se tím prodejem majetku zmenšovala možnost České pošty, aby tu ztrátu vykryla.
A vidíme, že tam prostě toho majetku už tolik není. Že nemůžeme donekonečna rozprodávat Českou poštu a pak stát jako nad vyschlým korytem řeky a smutnit, že už tady není ani kapka vody.
Takže ještě jednou, když se ta transformace letos neudělá, hrozí skutečně insolvence České pošty?
Ta transformace není otázka jednoho roku, potrvá minimálně dva roky. Vzhledem k tomu, jak už je to jako nastartováno a už se ví, jaké mají být legislativní změny v poštovním zákoně, vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, nařízení vlády, vnitřní organizační struktura. Všechno je namalováno, teď je potřeba jenom dát ten startovní výstřel a vyběhnout.
A nemrzí vás to, že už nebudete na startu?
Nemrzí mě to, mě nemrzí nic. Není to tím, že by mi to bylo jedno, tak to vůbec není. To je prostě profesionální život manažera. U něčeho jsem, něčeho nejsem. Přicházím, odcházím.
