Energetická mapa Evropy se do 4 let změní, vyplynulo ze schůzky ministrů na Slovensku

Bezpečnost Evropy a její energetická nezávislost, ukrajinská krize i sankce vůči Rusku – to byla hlavní témata jednání ministrů zahraničí dvanácti zemí střední a severní Evropy na Slovensku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schůzka 12 ministrů zahraničí střední a severní Evropy na Slovensku | Foto: Robert Mikoláš

Šéfové diplomacií zemí Visegrádské čtyřky, Severské rady a baltské trojky v souvislosti s děním na východě Ukrajiny mimo jiné požadují posílení mise OBSE v oblastech nedávných bojů.

„Problémem opravdu je, že mise OBSE nemá plný přístup do všech oblastí, to znamená, že ani my nemáme tak úplnou informaci, jak bychom potřebovali. Proto je naší prioritou posílit misi OBSE na místě, neboť tato mise je našima očima a ušima,“ uvedl na závěr jednání slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Schůzku představitelů 12 zemí střední a severní Evropy sledoval zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

I když situace na východě Ukrajiny není ideální, přece jen se podle něj oproti době před dohodami z Minsku zlepšila.

„To příměří je křehké, jsou případy jeho narušení, ale všeobecně je počet incidentů a počet zraněných výrazně menší, než to bylo před tím,“ dodal Lajčák.

Sankce, uvalené kvůli anexi Krymu a podílu Ruska na ukrajinské krizi, však podle šéfa slovenské diplomacie zůstanou i přes toto zlepšení zřejmě zachovány.

Ministři zahraničí se v Tatrách shodli i na tom, že Evropa musí reagovat na vývoj ve východní Evropě i co se týče energetické bezpečnosti. Dodávky strategických surovin se totiž nesmí stát nástrojem politického boje.

„Evropská komise ve svém dokumentu navrhuje, aby každá členská země měla alespoň tři možnosti dodávky zdrojů. Tím pádem dodávky energie – plynu a ropy – nebudou moci být zneužívané jako politická zbraň,“ řekl Lajčák.

Do tří až čtyř let proto dojde ke změně energetické mapy Evropy, a tím i ke snížení energetické závislosti na Rusku.

Více vojáků do Pobaltí?

Tématem schůzky byla i ochrana hranic členských států, hlavně zemí sousedících s Ruskem. V tom se angažují i Spojené státy, které poslaly především do Pobaltí více než 120 těžkých vojenských vozidel včetně tanků M1 Abrams.

„Vedle přítomnosti amerických jednotek doufáme, že se na našem území zvýší také počet vojáků z evropských zemí Severoatlantické aliance. Obávám se totiž, že problematická situace na Ukrajině a v Evropě potrvá ještě dlouho,“ prohlásil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Dvoudenní schůzka ministrů zahraničí dvanácti zemí střední a severní Evropy ve Vysokých Tatrách začala ve čtvrtek. Kromě domácích představitelů se jí zúčastnili i zástupci Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Finska, Švédska, Dánska, Islandu a Norska. Česko zastupoval náměstek ministra zahraničí Petr Drulák.

Zejména Lotyšsko a Estonsko se obávají toho, že by Rusko mohlo zopakovat krymský scénář, tedy že by za pomoci početné ruskojazyčné menšiny, která v těchto zemích žije, mohli Rusové zabrat část jejich území.

Tyto země však nemíní spoléhat jen na pomoc zvenčí, ale chtějí investovat také do modernizace vlastních ozbrojených sil.

„Náš armádní rozpočet už v minulých letech činil dvě procenta HDP a letos chceme dát na ozbrojené síly přes dvě procenta. Bereme vzniklou situaci velmi vážně a chceme i my takto přispět k posílení bezpečnosti,“ řekla estonská ministryně zahraničí Keit Pentus Rosimannusová.

Robert Mikoláš, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme