Pamlsková vyhláška neomezuje jen prodejce. Výrobci kvůli ní mění receptury i obaly
Od začátku letošního roku nesmí školní bufety ani automaty nabízet nezdravé pochutiny. Výběr potravin se tak výrazně zúžil. Kvůli přísným pravidlům takzvané pamlskové vyhlášky dokonce někteří výrobci mění složení svých výrobků a vynakládají statisícové investice do nových receptur. Podle Potravinářské komory ale nová vyhláška nutí výrobce přidávat do potravin konzervanty nebo emulgátory.
„Jsou tam vlastně akorát sušené plody, oříšky, neproslazované plody, támhle jsou křupavý aktiv chlebíčky a mám žervé,“ popisuje sortiment ve školním bufetu v pražské Táborské ulici Renáta Zelerová. Od Nového roku, kdy nesmí prodávat sladké, příliš slané ani tučné věci u ní přestaly nakupovat asi dvě třetiny školáků. Úbytek zákazníků se odráží i na jejích tržbách.
Pamlsková vyhláška omezuje i výrobce, musí měnit receptury. Více si poslechněte v reportáži Barbory Kladivové.
„A pochopitelně je to taky znát na tržbách. Teď vlastně mám čistě na to, aby se zaplatil nájem. Pořád ještě přemýšlím, jestli přežiju další měsíc nebo ne,“ dodává Zelerová.
Navíc, potraviny, které paní Zelerová prodává, si vybírá sama. Najít zboží, které by vyhovovalo přísným parametrům pamlskové vyhlášky, není jednoduché. „Problém je hlavně najít něco, co by děti snědly a zastoupilo to svačinu.“
Aby školní bufety po celém Česku neměly prázdné regály, přemýšlejí někteří výrobci o změně složení. Třeba společnost Hamé ještě do konce roku dodávala do škol ovocné přesnídávky. Od nového roku ale některé z nich nevyhovují pamlskové vyhlášce - mají totiž příliš mnoho cukrů.
Uzenáři přijdou o 150 milionů
Společnost Hamé tak chce u některých svých potravin upravit složení, říká její mluvčí Petr Kopáček. „Vývoj nové produktové řady zabere řadu měsíců. Od vzniku idey, po řešení receptur a výrobních technologií, obalů, testování receptur, řešení etiket, přes marketingovou podporu až po dodání na trh zabere řadu měsíců. Náklady na vývoj nové výrobkové řady jdou do statisíců korun,“ vysvětlil Kopáček.
Podobně je na tom i společnost Mattoni. Aby ochucené minerálky splnily přísné limity pro obsah cukru, musel výrobce inovovat jejich složení. Náklady se vyšplhaly do stovek tisíc korun, říká mluvčí firmy Pavel Novák. „U našich ochucených minerálek Mattoni, Dobrá voda nebo Hanácká kyselka jsme museli upravit receptury, aby vyhovovaly vyhlášce. To znamená, snížit i tak nízký obsah cukru a samozřejmě vyměnit etikety. Navíc dané výrobky postupně označujeme jako vhodné do škol,“ řekl Novák.
Pamlsková vyhláška ale dopadá i na výrobce uzenin a masných výrobků. Ti podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny nejsou téměř schopni vyrobit takovou šunku, aby vyhovovala parametrům. Bez dodávání zboží do školních bufetů tak ročně přijdou o desítky milionů korun.
„Školní bufety mohou za rok odebrat řádově 700 tun uzenin, rozprostřeno do všech kategorií, ale zejména jsou tam zastoupeny šunky a párky. Vyjádřeno ve finanční hodnotě, ve spotřebitelských cenách, to představuje asi 150 milionů korun,“ vysvětlil Katina.
Sůl a cukr nahrazují konzervanty
Jenže přísným nárokům nevyhovují ani ochucené produkty z programu Mléko do škol, který dotuje Evropská unie. Ty sice do pamlskové vyhlášky nespadají, přesto ministerstvo zemědělství chtělo po Madetě, aby snížila ve výrobcích pro děti obsah tuku.
Děti si už ve škole sladké nápoje ani potraviny nekoupí, začíná platit 'pamlsková vyhláška'
Číst článek
„U některých výrobků, jako je třeba Lipánek, to není možné, chceme-li zachovat desítky let starý charakter a stejnou recepturu,“ vysvětlila mluvčí společnosti Madeta Marta Faktorová.
Pamlskovou vyhlášku také kritizuje Potravinářská komora. Zdravé normy pro potraviny jsou podle ní příliš přísné a navíc přinášejí problémy výrobcům. „Spousta těch potravin, které vyrábí naprosto běžně a umísťuje je na prosto běžně do tržní sítě, tak požadavkům této pamlskové vyhlášky nevyhovuje,“ řekla Dana Večeřová z Potravinářské komory.
Navíc tlak na nízký obsah cukru, tuku a soli nutí podle Potravinářské komory firmy přidávat do výrobků přídatné látky, konzervanty nebo emulgátory. Cukr a sůl totiž plní funkci konzervantů - bez nich se potraviny rychleji kazí a ty neprodané pak končí v odpadkových koších.
