Profesor Devoluy: Úspory jsou špatně, cestou je velkorysost a solidarita
Evropané se možná brzy začnou ptát, k čemu jim je Evropská unie dobrá. Z Unie se totiž stal zlý policista, který chce snižovat platy a propouštět lidi z práce. Před čtvrteční a páteční schůzkou evropských lídrů v Bruselu to v rozhovoru pro Český rozhlas říká Michel Dévoluy, ekonom z Univerzity ve francouzském Štrasburku. Evropa podle něj potřebuje alternativu k převládající ultraliberální doktríně.
V současné Evropě za chvíli podle Devoluye nebude chtít nikdo žít. Prakticky všechny členské země Unie přijímají tvrdá úsporná opatření. A to je podle Devoluye špatně. Evropa by si měla vybrat úplně jinou cestu.
S Michelem Dévoluyem, ekonomem z Univerzity ve francouzském Štrasburku, mluvil redaktor Radiožurnálu Ondřej Houska
„Musíme vytvořit kontinent založený na solidaritě. Takový politický, sociální a ekonomický systém by byl příkladem pro jiné části světa.“
Evropská reakce na krizi státních dluhů je podle Dévoluye velmi sobecká. Řekové a Irové dostali půjčku od ostatních, ale za velmi tvrdých podmínek. Celá Evropa se zaklíná konkurenceschopností a proto se lidem snižují platy a ruší pracovní místa. To je podle profesora Dévoluye špatně nejen z hlediska běžných občanů, ale navíc to zadusí šance na hospodářský růst.
„Když slyším, jak prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet říká, že největší hloupostí je teď zvyšovat platy, tak jsem skutečně pohoršený. A to jak z ekonomického, tak i z morálního hlediska. Z ekonomického proto, že potřebujeme konjunkturu a z morálního proto, že Evropané by přece měli usilovat o zvyšování mezd těch, kteří jsou velmi špatně placeni,“ říká Dévoluy.
Řecku se měla část dluhu škrtnout
Evropská odpověď na krizi by podle něj měla být úplně jiná. Jejím základem by měla být solidarita.
„V Evropě přece nejde jen o vytvoření co nejvíce konkurenceschopného hospodářství na úkor občanů. V Řecku jsme místo nucení ke škrtům měli poskytnout mnohem větší pomoc. Zavést společný evropský dluhopis nebo mohlo Řecko část svého dluhu škrtnout,“ myslí si profesor.
Jenže nebyla by tohle spíš zvrácená solidarita? Proč by měli Němci, kterým se mzdy celé roky nezvyšovaly posílat peníze Řekům, kteří si naopak vesele žili nad poměry?
„Jsme přece na společné cestě. Možná, že jsme na dluhy a vývoj veřejných financí v některých státech nedávali dostatečný pozor, ale máme přece kolektivní zodpovědnost. Někomu, kdo leží na zemi, přece nemůžeme vyčítat, že už nedokáže běžet. Řešením je podle mě velkorysost a solidarita.“
EU federací
Tahle solidarita musí podle Dévoluye jít mnohem dál než jen k otázce dluhů. Evropská unie by se měla stát federací, ve které by společná nadnárodní struktura hrála významnou roli v ekonomice.
„Jsem pro vznik evropských veřejných služeb. Existovala by třeba společná evropská pošta nebo železniční a silniční síť a distribuce vody. To vše by z evropské úrovně řídily velké, veřejné agentury. Společně řízené by bylo i zemědělství. Jeho hlavním cílem by bylo, aby se všude produkovalo co nejvíc potravin. Ty by se tak nemusely dovážet, čímž by se snížilo znečištění životního prostředí. Jsem také pro vznik velkých evropských programů ve zdravotnictví. To vše by se financovalo z nových evropských daní, které bychom platili všichni,“ navrhuje Dévoluy.
Profesor uznává, že jeho názory jsou hodně neortodoxní a velmi nalevo.
„Může se vám to zdát zmatené a utopické, ale rozhodně je to vize budoucnosti, která je sympatičtější, než když se teď říká, že v Řecku musejí klesnout platy, aby země byla opět konkurenceschopná.“
Michel Dévoluy ví, že je se svými názory v Evropě v menšině. Ale jak říká, chce předložit alternativu k tomu, co je teď v Unii dominantním myšlenkovým proudem.
