Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí přesáhla 43 tisíc, reálně ale klesla o více než tři procenta

Průměrná mzda v Česku se v druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto)

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha nejbohatším regionem, následuje ji Středočeský kraj. Nejnižší mzdy berou lidé v Karlovarském kraji (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,5 procenta.

Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36 816 korun, u mužů dosáhl 39 847 korun, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami.

Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí ve finančnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 000 Kč.

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 000 Kč.

Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.

Expert: Zásadním problémem české ekonomiky jsou nízké platy. Nemáme ale strategii, jak to změnit

Číst článek

Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s nárůstem a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.

Regionální rozdíly

Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. „Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla,“ uvedli statistici.

Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl pak Ústecký (8,3 procenta) a Zlínský kraj (8,2 procenta).

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 000 korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45 500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 000 Kč.

Čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký a Plzeňský kraj. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37 000 Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39 000 Kč.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme