Obnova unijní ekonomiky podle eurokomisaře potrvá. ‚Krizi překonáme investicemi,‘ říká Schillerová
Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. V pátek to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
„Ve druhém čtvrtletí jsme prošli hlubokým poklesem HDP, nyní zaznamenáváme obnovu, ale stále panuje mnoho nejistoty o její rychlosti,“ řekl Gentiloni. Poznamenal, že zatímco v červnu a červenci bylo oživování silnější, nyní je v rychlosti obnovy patrné jisté zpomalení.
Schillerová ke zrušení superhrubé mzdy: Neumím říct, jak výpadek příjmů vyrovnám
Číst článek
„Počítáme s tím, že většina států se na předkrizovou úroveň nevrátí před koncem roku 2021,“ uvedl.
Gentiloni rovněž zmínil, že ekonomický propad i ekonomická obnova se v jednotlivých zemích vyvíjení nestejnoměrně, takže hrozí riziko fragmentace. Na tuto skutečnost je podle něj nutné při formování strategie k obnově myslet.
O asymetrickém vývoji obnovy v EU se zmínila i Lagardeová. Varovala, že oživování ekonomiky zdaleka neskončilo. „K předkrizovým číslům se nevrátíme před rokem 2022,“ řekla.
Překonat krizi investicemi
Ekonomický vývoj v době pandemie nemoci covid-19 byl hlavním tématem pátečního jednání ministrů financí zemí platících eurem a stal se také jednou z hlavních otázek navazující neformální schůzky ministrů hospodářství a financí zemí EU.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která Česko na jednáních zastupuje, cestu k obnově vidí v posílení jednotného trhu a jeho svobod. „To je naprosto klíčová podmínka pro zotavení evropské ekonomiky. Druhým hnacím motorem je politika soudržnosti, která musí být zaměřena na financování klíčových priorit jednotlivých členských států,“ uvedla Schillerová.
V debatě Schillerová kolegům z dalších unijních zemí řekla, že Česko se rozhodlo překonat krizi investicemi. „Proto jsme navýšili kapitálové výdaje ze státního rozpočtu na rekordních bezmála 200 miliard korun,“ dodala s tím, že mezi investiční priority patří dopravní infrastruktura a digitalizace státní správy.
Schodek bude větší
Výdaje na překonání krize v Česku povedou rovněž k většímu zadlužení. Původně měl schodek pro letošní rok činit 40 miliard korun, později byl postupně navyšován až na půl bilionu korun. S vyššími schodky se počítá i v budoucích letech. Jak vysoký by příští rok mohl být, ale nechtěla Schillerová spekulovat.
Systém nemocenské je v nejhlubším deficitu za 27 let. Schodek 13 miliard způsobila pandemie koronaviru
Číst článek
„Nebudu zatím uvádět žádné číslo. Dala jsem si závazek do 15. září do 14 hodin, kdy zveřejníme makroekonomickou predikci,“ řekla ministryně. Teprve poté je podle ní možné o schodku hovořit. „Ten schodek samozřejmě bude větší, já už s tím dneska počítám,“ dodala.
Ke snížení rozpočtových výdajů na obnovu ekonomiky ale chce Schillerová využít evropské peníze. „Protože samozřejmě když je zapojíme, když se nám peníze podaří získat, tak o to více ušetříme z našeho rozpočtu,“ řekla.
Poukázala také na to, že se za krize ukázalo jako výhodné, že Česko není členem bankovní unie. „Naše nezávislost a integrita, kdy Česká národní banka může vyrovnávat disproporce, je velmi důležitá,“ uvedla.
