Snaha zachránit Řecko před státním bankrotem nekončí
Ministři financí států platících eurem se na celonoční schůzce v Bruselu dohodli, že Řekům poskytnou další půjčky. Ve druhém záchranném balíku pro zadluženou zemi bude celkem 130 miliard eur, tedy přes 3 biliony korun.
Ministři financí eurozóny dohodli na uvolnění další finanční pomoci pro Řecko. Odborníci předpokládali, že se tak stane a odhadovali, že na trhy přinese tento postup určité uklidnění. Během dnešního obchodování v Asii euro o něco posílilo vůči dolaru v reakci na zprávy z Bruselu.
Nechybějí však i varovné hlasy, které říkají, že nejistota se může rychle vrátit. Řekové nemuseli slíbit nic nad rámec úsporných opatření, která už vláda schválila. Především mezi zeměmi eurozóny s nejvyšším ratingem jako je Německo, Nizozemsko a Finsko je však důvěra v to, že Atény opatření skutečně implementují na bodu mrazu.
Nejnovější finanční pomoc Řecku komentovali v Ozvěnách dne redaktor Ondřej Houska a Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni
Píše se to i v tajné zprávě tzv. trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Podle zprávy záchranná opatření pravděpodobně stačit nebudou a jedním z hlavních důvodů je neschopnost, či neochota řecké vlády úspory prosadit.
Řecko odvrátilo divoký bankrot. Eurozóna posílá 130 miliard
Číst článek
Odvrací se bezprostřední hrozba, že 20. března nebude Řecko schopno splácet půjčky za 14,5 miliardy eur. Na místě jsou však obavy, že nová dohoda dlouhodobě nic neřeší a v budoucnu bude potřeba další záchranný balík. Alternativou k tomu by bylo vyhlášení bankrotu.
Kupování času
V Ozvěnách dne Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni souhlasil s tím, že druhý záchranný úvěr řeší především palčivou krizi a předchází právě neschopnosti splácet dluhopisy k 20. březnu.
„Dává Řekům čas na uskutečnění potřebných reforem a předvolební debatu o tom, jak splnit tvrdá kritéria mezinárodního společenství. A zároveň minimalizovat dopady na řeckou společnost, aby se předešlo eskalaci rostoucích společenských problémů.“
Kudrna zdůraznil, že v současnosti neexistuje žádné přímočaré řešení řecké dluhové krize a eurokrize a je třeba postupovat krok za krokem a vždy strategii přizpůsobit novým informacím.
Všechny zainteresované instituce od mezinárodních institucí přes vlády, velké banky až po sociální partnery tak podle Kudrny získávají čas na přípravu dalších kroků.
„Zároveň musejí počítat i s tím, že situace v Řecku nemusí dopadnout dobře. A tak čas mohou využít i studiem případných scénářů bankrotů, aby se předešlo nejhorším důsledkům v dalších zeních,“ uzavřel Zdeněk Kudrna.
Nový záchranný balík vnímá jako kupování dalšího času také viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sdílí také obavy některých analytiků, zda bude nová dohoda na záchranu Řecka před bankrotem stačit.
„Nevím, jestli si posluchači uvědomují, že i potom, co mezinárodní společenství do Řecka pošle dohromady 240 miliard eur plus dalších 50 navíc, tak Řecko bude i nadále mít dluh nad 120 procenty HDP, a to je neudržitelné. My si to nechceme přiznat, ale i v Evropě existují země, které se mohou dostat do nesolvence,“ uvedl Mojmír Hampl.
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník je optimističtější.
„Pokud bude vytrvalá kontrola a pokud bude něco jako ‚nucená správa‘ v podobě té takzvané stálé trojky, která bude dlít v Aténách a v podstatě bude mít možná možnost každé rozhodnutí řecké vlády vetovat nebo ho náležitým způsobem interpretovat, tak si myslím, že se z toho může Řecko za nějaký čas dostat,“ řekl Petr Zahradník.
