Agentura pro sociální začleňování chce propagovat sociální podnikání ve vyloučených lokalitách. Pro dlouhodobě nezaměstnané lidi to může být možností, jak se dostat zpátky na pracovní trh. Sociální podnikání významně podporuje Evropská unie, začíná se však úspěšně prosazovat i v Česku.

11:31 6. listopadu 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sociální podnikání ještě není v České republice příliš rozšířeno, situace se ale začíná měnit. „Z názvu mívají lidé dojem, že jde o nějakou sociální službu nebo že se to vůbec netýká podnikání jako takového. Ale je to běžný byznys,“ říká ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Zisk, který se v tomto případě generuje, se vrací zpět do rozvoje firmy a do podpory lidí, kteří v sociálním podnikání pracují.

„Je to firma, který by na trhu sama o sobě neuspěla, pokud by chtěla generovat zisk a být v konkurenci úspěšná a vydělávat peníze svému majiteli. V tomto případě ale vydělává peníze sama sobě, aby podpořila ty, kteří by se na trh práce jinak nedostali,“ vysvětluje Šimáček.

Sociální podnikání má mnoho druhů. „Daří se hodně třeba v oblasti pohostinství. To jsou různé chráněné kavárny, kde pracují lidé třeba se zdravotním postiženým, to je poměrně tradiční,“ uvádí příklad Šimáček.

Méně tradiční jsou podniky zaměřené na podporu lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo sociálně slabí. „Tam se byznys rozvíjí třeba v úklidových pracích. Sociální podniky si často najímají malá města, která potřebují úklid zeleně, správu majetku na svém území a podobně,“ popisuje Šimáček a pokračuje:

„Ale začíná se dařit i v jiných oblastech. Například v Bruntále funguje už delší čas firma na zpracování druhotných odpadů a zejména druhotných kovů. Vznikl tam byznys, který už je v regionu velmi důležitý, protože zpracovává třeba staré počítače a cenné kovy vrací zpátky na trh.“

Pomáhají strukturální fondy Evropské unie

Sociální podnikání se setkává i s podporou ze strany státu. „V České republice je ještě zapotřebí jistá podpora ze strany legislativy, zejména sociální podniky pro sociálně znevýhodněné lidi nemají tu potřebnou oporu. Ale co se týče financování, důležité je, že strukturální fondy Evropské unie nabízejí už několik let významnou podporu pro start sociálního podnikání,“ upozorňuje Šimáček.

Je tak například možné na jeden či dva roky zajistit základní vybavení sociální firmy i dílčí podporu v platech, pak už ale musí fungovat sama a další podpora možná není.

Naděje pro vyloučené lokality

I Agentura pro sociální začleňování možností fondů hojně využívá. „Pomáháme s přípravou projektů z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. A právě v sociálně vyloučených lokalitách se sociální podnikání začíná ukazovat jako jeden z nejzajímavějších nástrojů podpory zaměstnanosti,“ tvrdí Šimáček a dodává:

„Evropská unie hodně podporuje sociální začleňování jako takové, a tím pádem i návrat na trh práce těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nemohou sehnat práci. K tomu se už přidává i Česká republika.“

Zatím není jisté, jestli podpora přijde ze strany ministerstva práce, nebo ministerstva průmyslu a obchodu. „Chceme, aby se v tom etabloval nějaký vůdčí resort, abychom to neměli na starost jen my jako agentura, kdo bude propagovat sociální podnikání v České republice,“ uzavírá Martin Šimáček.

Kateřina Kozmová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít