Standard and Poor’s chce údajně snížit výhled ratingu Francie
Agentura Standard and Poor’s hodlá do deseti dnů změnit výhled ratingu Francie na negativní. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to tvrdí francouzský deník La Tribune. Trh na to narozdíl od předchozích podobných zpráv nijak nereagoval. Euro si udrželo včerejší zisky, asijské akcie po ránu posilovaly. Investoři totiž čekají, že dnešní summit evropských ministrů financí nabídne základy pro řešení dluhové krize.
Trhy čekají, že Evropané dnes oznámí, jak hodlají posílit stabilizační fond, aby v případě potřeby dokázal pomoc Itálii a Španělsku.
O důsledcích případného snížení ratingu Francie mluvila na Rádiu Česko Ilona Švihlíková přednášející na pražské Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů
„I když by se dočkaly, řešení není systémové a dlouhodobé. Ve stabilizačním fondu budou vždy podíly různých zemí a bude tedy například záležet právě na tom, jak se bude nebo nebude měnit rating Francie. Od toho se pak samozřejmě bude odvíjet i ta očekávaná stabilita nebo důvěryhodnost celého stabilizačního fondu,“ říká Ilona Švihlíková přednášející na pražské Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.
Podle ní je zpráva o snížení výhledu ratingu Francie na negativní velmi špatnou zprávou:
„Nesmírně to omezuje možnosti jakkoliv velkého stabilizačního fondu. Ve chvíli, kdy se francie dostane do skupiny méně důvěryhodných zemí, ať už práci ratingových agentur hodnotíme jakkoliv, řada řešení, o kterých se uvažovalo, úplně padá ze stolu. Potom se dosáváme do roviny úplně jiných řešení, ve kterých by asi hlavní roli měla hrát Evropská centrální banka.“
Trhy podle Švihlíkové čekají, že dnešek přinese nějaký zlom nebo razantnější řešení, čekají ale asi marně.
Bez Francie to nepůjde
Německo a Francie hodlají na krizi reagovat rozštěpením eurozóny na rychleji a pomaleji se integrující celek. Rychleji se mají integrovat bezproblémové země.
„Jedna věc je, kam zemi zařadit z hlediska reálné ekonomiky. Tam by Francie bezesporu patřila mezi to silné jádro. Druhá věc je, kam bude zařazena z hlediska postoje ratingových agentur, které se málo dívají na reálnou ekonomiku. Spíše se zajímají o poměr dluhu k HDP, deficitu k HDP a tady už se ta Francie pravděpodobně dostane na druhý břeh. Dvourychlostní Evropa bez Francie v jádru by byla podle mého názoru nemožná, především z politických důvodů,“ uvádí Švihlíková.
„Je tady jeden zásadní aktér, který je velice pasivní a pasivní by být neměl, protože stabilizační fondy nebudou stačit, a tím je Evropská centrální banka. Je potřeba překonat německý odpor vůči eurobondům a ECB by měla zvážit, zda nepostupovat jako americký FED, a tedy nepřevzít roli věřitele poslední instance,“ dodává Švihlíková.
