Vláda se rozhodla odložit prodej elektrárenské společnosti ČEZ a státních podílů v šesti distribučních společnostech na 7. ledna. Do druhého kola hodlá pozvat italský Enel a francouzskou Eléctricité de France, která podle vlády svou nabídku předložila pozdě. Enel svou nabídku 135 miliard korun sice předložil včas a podle zadání soutěže, předkládal ji však společně se španělskou Iberdrolou. Ta však od soutěže odstoupila. Vláda očekávala, že za prodej ČEZ, přenosové soustavy a šesti distribučních společností získá 200 miliard. Za méně je neprodá. Premiér Miloš Zeman k tomu dodal, že pokud někdo takovou nabídku nepředloží, vláda tendr na ČEZ zruší.

O privatizaci u nás má však francouzská elektrárenská společnost Electricité de France i nadále zájem. Obálka s její nabídkou ale nebyla vůbec otevřena, protože podle vlády nedodržela řadu kritérií. Mluvčí EdF však popírá informace ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, že podala nabídku pozdě. Podle mluvčího má společnost důkaz, že tomu tak není. EdF považuje údaje o zpoždění francouzské nabídky za cílenou kampaň, která má zdiskreditovat firmu. Ta je již dlouhou považována za hlavního favorita v soutěži o privatizaci české elektroenergetiky.

Tuzemská agrochemická skupina Agrofert podporovaná americkou společností Conoco získá 63procentní podíl státu v Unipetrolu za 361 miliónů eur - tedy 11 miliard 700 milionů korun. Stát původně za svůj podíl očekával zisk kolem 16 miliard korun, analytici předpokládali příjem do 12 miliard korun. Dalším zájemcem o podíl v Unipetrolu byl britský Rotch Energy, který nabídl 14 a půl miliardy korun a kterého doporučila meziresortní privatizační komise vládě jako vítěze.

Proč ministři dali přednost nabídce Agrofertu před vyšší cenou, kterou za akcie Unipetrolu nabízela britsko-íránská firma Rotch, vysvětlil premiér Zeman. "Tyto nabídky byly od sebe vzdáleny zhruba dvě miliardy korun - Agrofert nabízel 12, Rotch nabízel 14 a vláda se přiklonila ke společnosti Agrofert z toho důvodu, že nechceme opakovat neblahou zkušenost s "pilipovskou" privatizací Nomury".

Vítězem soutěže na prodej českého plynárenství se stala německá společnost RWE Gas. Za akciovou společnost Transgas a státní podíl v osmi distribučních firmách zaplatí 133 miliard korun tedy 4,1 miliardy eur. Dalšími zájemci o privatizaci byly konsorcia Ruhrgas s Gaz de France a německá E.ON s americkou Duke Energy.

Vláda zmrazí část privatizačních výnosů z prodeje energetiky výměnou za snížení úrokových sazeb České národní banky. Jak oznámil premiér Miloš Zeman, hned v úterý bude o dopadu příjmů z privatizace na ekonomiku jednat s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Banka chce po vládě, aby jasně řekla, jak se stamiliardovými částkami naloží, protože jejich očekávání tlačí korunu k dalším rekordům.

Akcie petrochemické společnosti Unipetrol po oznámení prudce propadly. Před zveřejněním rozhodnutí akcie Unipetrol rostly. Unipetrol ve 12:00 ztrácel na burze 9,1 procenta na 48,5 koruny, když se krátce předtím obchodoval za více než 54 korun. Na základě předchozích informací se počítalo s prodejem Unipetrolu za vyšší cenu a zahraniční firmě. Energetický ČEZ, u něhož investoři odložení privatizace předpokládali, na posun termínu prodeje na 7. ledna téměř nereagoval a v poledne byly jeho akcie nižší o necelá tři procenta: stály 75 korun.

Podle mluvčí ministerstva průmyslu Anny Stárkové se kabinet řídil snahou stabilizovat tato odvětví a zajistit jim konkurenceschopnost v Evropě. "Privatizace elektroenergetiky a plynárenství má přinést zejména liberalizaci trhu deregulaci a restrukturalizaci odvětví i řízený útlum hnědouhelného hornictví. Pokud se týče privatizace elektroenergetiky, bude se privatizovat ČEZ spolu s 6 regionálními distribučními společnostmi, tedy bez Pražské a Jihočeské energetiky. Předpokládaná cena, kterou by stát mohl získat z této privatizace, je 200-300 miliard korun."

Poradce pro oblast plynárenství Vratislav Ludvík Radiožurnálu řekl, jak to může cenově dopadnout na drobné spotřebitele: "Já si myslím, že žádný dramatický dopad očekávat nelze. To je jeden závěr. Druhá otázka je, jak velké inkaso stántího rozpočtu nebo státních příjmů v případě, že se společnosti prodávají separátně. Tam je na to potřeba více času, daleko větší příprava, ale také z toho vyplývají vyšší výtěžky."

Podle analytika Raifeisen Bank Jindřicha Svátka je ale celý proces privatizace elektroenergetiky jako jednoho balíku distribučních společností a firmy ČEZ velmi nevýhodný pro běžného občana. "Ta konkurence na tom trhu by byla určitě vyšší. Troufám si tvrdit, že pro drobné spotřebitele by bylo lepší, kdyby se privatizovalo odděleně. Pak by mohl být i ten privatizační výnos vyšší."

Markéta Kaclová, Milan Kopp, Jaroslav Hausdor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít