Navalného putování kriminály pokračuje
Koncem února se v ruských médiích objevila zpráva, že Alexeje Navalného odvezli z moskevské vazební věznice do nápravné kolonie číslo 2 v městě Pokrov, které leží ve vzdálenosti něco málo přes sto kilometrů od ruské metropole. Navalného tým pak zveřejnil popis mravů v této kolonii založený na zkušenostech lidí, kteří tam odpykávali trest.
Po příjezdu se vězňovi seberou věci, postaví ho tváří ke zdi a nutí dělat dřepy. Pak ho mlátí. Následně jde na samotku. Bachaři a další vězňové koukají, jak se svléká donaha a zase musí dělat dřepy. Oholí mu hlavu a vyfotí.
Další fází je čtrnáctidenní karanténa. Vězeň je v místnosti s několika desítkami dalších lidí. Nesmí pronést jediné slovo.
Den se skládá z plnění příkazů nadřízených. Příkaz k takzvanému referování se může opakovat mnohokrát denně. Vězeň stojí v pozoru a odříkává, jak se jmenuje, kde a kdy se narodil, podle jakého paragrafu byl odsouzen, kdy mu začal trest a kdy má skončit.
Nechat vězně naživu, nebo mučit
Nadřízení v této části lágru nejsou bachaři. Jsou to vězňové, kteří se upsali ke spolupráci s bachaři. Říkají jim aktivisté. Mohou obyčejného vězně okrást, zbít, mohou cokoliv. Na rozdíl od muklů smí kdykoli do sprchy.
‚Vedle močálu, se špatným jídlem.‘ Bývalí vězni popisují podmínky v kolonii, kde skončil Navalnyj
Číst článek
Po karanténě jde vězeň do baráku se zesíleným režimem. Stále tam platí zákaz mluvit s ostatními. Ale už je tady televize, na kterou se musí dívat povinně v kolektivu za dodržení přísných omezení. Povoleny jsou televizní noviny či přednášky na prokremelských kanálech.
Po baráku se zesíleným režimem jde vězeň do baráku s běžným režimem. Je to místnost pro 60 lidí. Každý vězeň má nárok na dva metry čtvereční osobního prostoru. Vězně odsud vodí do práce, jednou týdně do kostela a také do sprchy.
Psát dopisy se smí půl hodiny týdně. Vězeň dostane papír a propisku, vedle se posadí služba a bude koukat, co vězeň píše. Když se to službě nebude zdát, vytrhne vězňovi papír a zničí ho. Političtí vězňové nesmí s nikým mluvit ani v tomto baráku.
Ještě ve vazbě dostal Navalnyj označení „náchylný k útěku“. To znamená, že každé dvě hodiny k takovému vězňovi přistoupí člověk s videokamerou a on bude muset „referovat“. Co hodinu v noci k jeho palandě přijde jiný člověk, posvítí na něj a bude ho natáčet. Nebo vězně vzbudí a přikáže, aby opět „referoval“.
Navalnyj ale není obyčejný mukl. Je možné, že by se vůči němu chovali jinak? Exmagnáta Michaila Chodorkovského nechal Vladimir Putin odsoudit k desetiletému trestu odnětí svobody.
Chodorkovskij v rozhovoru s novinářkou Jevgenijí Albacovou uvedl, že je podstatné, nakolik je ochotno velení lágru povolovat aktivistům cokoliv, aniž by se vměšovalo. A důležité je, zda zní příkaz shora nechat vězně naživu, nebo mučit, až zemře.
Navalnyj se naposledy ozval ve středu z vazební věznice ve Vladimirské oblasti. Sedí v cele se dvěma kriminálníky a suší chleba na radiátoru ústředního topení, aby měli suchary.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici
Jiří Pehe
Jak občanská sbírka zachraňuje pověst Slovenska
Kamila Pešeková
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer