Pomůže Ústavní soud pánům Fajtovi a Ošťádalovi ke jmenování profesorem? Zeman je odmítá

Jste-li docentem a projdete poměrně náročným schvalovacím procesem, měl byste se na jeho konci stát profesorem. Alespoň to předpokládá platné znění vysokoškolského zákona.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman na archivním snímku

Prezident Miloš Zeman na archivním snímku | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Jak už to však někdy bývá, jeho výklad nemusí být chápán všemi stejně. Nemám na mysli akademickou obec. Ta v duchu logiky zákona podle daných kritérií prověřuje jednotlivé uchazeče. Obstojí-li a splňují-li všechny podmínky, souhlasí s tím, aby rozšířili řady profesorů. 

Problém je v tom, že celý proces musí být završen podpisem prezidenta republiky. Ten by neměl posuzovat kvalitu jednotlivých uchazečů. Jeho role by měla být spíše formální. Miloš Zeman dokázal, že ji takovýmto způsobem nevnímá. Znění vysokoškolského zákona si vykládá jinak.  

Myslí si, že navzdory postoji vědeckých rad vysokých škol může jemu předložený seznam redukovat. Chcete-li, odmítnout podepsat jmenovací dekrety lidem, kteří podle něho nejsou hodni honosit se titulem profesora. 

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt | Foto: Filip Jandourek

Názorně se o tom přesvědčili pánové Fajt, Eichler a Ošťádal. Byť byli příslušnými vědeckými radami na jaře roku 2015 navrženi, profesory dodnes jmenováni nebyli. Přesvědčit prezidenta republiky se nikomu nepodařilo.  

Odmítnutí se nevzdali 

Ke změně postoje ho zatím nedonutily ani výroky soudů. Na ně se obrátil například Jiří Fajt s tím, že prezident je ve věci jeho jmenování nečinný. Soudy tento názor opakovaně nesdílely. Verdikt se opíral mimo jiné o dopis Miloše Zemana ministryni školství Kateřině Valachové, ve kterém svůj záporný postoj zdůvodňoval. 

Problém je v tom, že podstata sporu by neměla být o to, zda hlava státu zdůvodňuje odmítnutí nejmenování profesorů, či nikoli, ale o to, zda tak vůbec může postupovat. To by mohl rozhodnout Ústavní soud. U něj už leží dvě žaloby. Jednu mu adresoval Jiří Fajt, druhou Ivan Ošťádal.  

Soud fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy s prezidentem Milošem Zemanem | Foto: Martin Svozílek

U druhého zmiňovaného by měl být rozsudek vynesen v řádu dnů. Relativně brzo bychom se tak mohli autoritativně dozvědět, jakou roli má hrát prezident republiky v procesu jmenování profesorů. Zda ho pouze formálně svým podpisem završuje, nebo zda do něj může aktivně vstupovat. 

Je to lepší řešení než na základě přístupu Miloše Zemana ke jmenování profesorů měnit zákon a tuto pravomoc svěřit ať už ministrovi školství, nebo předsedovi Senátu. Existují-li při výkladu nějakých zákonů pochybnosti, měly by se vyjasnit, a ne pravidla hned měnit.  

Proto je dobře, že se odmítnutí uchazeči o titul profesora nevzdali a svůj spor dovedli až k Ústavnímu soudu. 

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme