Klubový fenomén dubstep nabral v posledním roce obrovskou popularitu. Někteří producenti se přizpůsobili a začali točit předvídatelné tracky, jiní naopak odstartovali nový proces mutace, který posunul žánr do zcela nových teritorií. Pro čerstvou odnož se vžil maličko absurdní termín post dubstep, a chcete-li jeho exemplární příklad, pak doporučuji nové album holandského producenta Davea Huismanse alias 2562.

14:00 8. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Deska se jmenuje Fever a potvrzuje jeho postavení sympatického samotáře, který se nikdy nenechal strhávat trendy a dělal si věci po svém.

2562 už má za sebou dvě dlouhohrající desky. Aerial z roku 2008 i o rok mladší Unbalance prozkoumávaly vztah dubstepu a techna, které ostatně Huismans dělá pod jménem A Made Up Sound. Pro třetí studiové album na sebe ale upletl pěkný bič. Znuděn stále stejnými postupy, rozhodl se 2562 pojmout natáčení novinky velmi netradičně: Fever je album sestavené výhradně ze samplů, a to navíc ne tak ledasjakých. Každý zvuk na desce pochází z disko hitů natočených v roce 1979, tedy v roce, v němž se holandský producent narodil.

Výsledek má s diskem společného jen velmi málo, 2562 samply Donny Summer nebo Sylvestra zneužil k vlastním hrátkám na poli defektního hip hopu a ujetých wonky beatů. Třeba úvodní Winamp Melodrama připomíná desku přehrávanou na rozbitém gramofonu, Juxtapose je postavená na dubstepovém beatu po redukční dietě a v This Is Hardcore nechá do splašených funkových synkopací tančit zombie valčík Michaela Jacksona a Jamese Browna. Ostatně britský časopis Fact popsal desku trefným přirovnáním „Disko natočené Salvadorem Dalím“.

Pokud se ale do vrstevnatých struktur skladeb zaposloucháte pozorněji, zaslechnete v nich také euforické bongo bubínky (Cheater) nebo rozverné tamburíny (Fever), které prozrazují stopu svého původu. Je to trochu paranoidní odkaz na poslední radostný rok disko horečky, kterou v roce 1979 čekalo hromadné pálení desek v rámci kampaně Disco sucks a následně rychlý konec kdysi tak módního zvuku. Tento temný podtón „tance na hrobech“ dohrává konceptuální hrátky Fever až do samotného konce.

I s disko samply je rukopis 2562 poznat. I když z nich v Brasil Deadwalker dělá poctu detroitskému technu anebo o chvíli později ve Final Frenzy napodobuje atmosféru berlínského minimalu, pořád je jako ten malý kluk, který na obalu Fever vyndává vinyly z poličky v obýváku a hraje si s nimi. 2562 je prostě takový „homo ludens“ (člověk hravý) současné dubstepové scény a na novince to do puntíku potvrzuje.

2562 – Fever (When In Doubt, 2011)

Karel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít