Pandemie chřipky způsobené virem H1N1 si v loňském roce vyžádala životy několika tisíc lidí. Na první pohled překvapivé je to, že největší škody prasečí chřipka napáchala u lidí ve věku mezi 20 a 50 lety, kteří jsou obecně nejzdravější. Velmi mladí nebo naopak starší lidé, kteří by měli mít méně výkonný imunitní systém, naopak zůstávali ušetřeni a celkový průběh onemocnění u nich byl mírnější. Podle studie, jejíž výsledky včera zveřejnil časopis Nature Medicine, je příčinou celého paradoxu právě reaktivita imunitního systému.

Mezinárodní tým vědců v plicní tkání 75 lidí infikovaných virem H1N1 hledal bílkovinu C4d. Ta je součástí takzvaného komplementového systému a spolu s protilátkami vytváří imunitní komplexy, které se za normálních okolností podílejí na potlačování infekce. U lidí mezi 20 a 50 lety infikovaných virem prasečí chřipky byla hladina C4d velmi vysoká. Naznačuje to, že imunitní komplexy se vymkly kontrole a kromě ničení viru začaly také poškozovat krevní cévy v plicích. U dětí a starých lidí, kteří mají přirozeně nižší hladiny protilátek, se to stát nemohlo - a šance na přežití prasečí chřipky tak byla vyšší.

Zdroj: Nature Medicine, Vanderbilt University Medical Center

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít